Poradna · Uhlík a předpisy

Od 2030 budete u novostavby vykazovat uhlíkovou stopu. Dřevostavba na to čeká

Autor: Ing. Otakar Hobza — technický a stavební dozor. Aktualizováno 18. 7. 2026 · 9 min čtení

Od roku 2030 budete u každé novostavby vykazovat uhlíkovou stopu, tedy GWP za celý životní cyklus budovy. U velkých staveb nad 1000 m² to platí už od roku 2028. Přináší to evropská směrnice EPBD IV a se stejnými termíny přichází i standard bezemisní budovy. Pro dřevostavbu je to poprvé chvíle, kdy jí regulace nahrává, a zároveň poprvé, kdy bude muset svou nízkouhlíkovost doložit číslem, ne prospektem.

O uhlíkové stopě budov se mluví roky. Teď z toho bude povinná kolonka. Evropa mění pravidla, podle kterých se navrhují a povolují domy, a mění je ve prospěch toho, co málo spotřebuje a málo vypustí. Dřevostavba se v téhle logice cítí doma. Poprvé to ale nebude o dojmu z brožury. Bude to o čísle, které někdo spočítá a někdo zkontroluje.

Bezemisní budova (ZEB): co to je a od kdy platí

Bezemisní budova, zkratkou ZEB z anglického zero-emission building, je nový cílový standard celé Evropy. Znamená budovu s velmi nízkou spotřebou energie, bez přímých emisí z fosilních paliv na místě a se zbytkem energie krytým z obnovitelných zdrojů. Není to pasivní dům pod jiným jménem. Je to o krok dál, protože řeší i to, odkud energie do domu teče, ne jen kolik jí dům spotřebuje.

Termíny jsou dva. Nové veřejné budovy musí být bezemisní od roku 2028. Všechny novostavby od roku 2030. To není daleká budoucnost. Kdo dnes plánuje dům na tři roky dopředu, projektuje ho už do tohoto režimu.

Souvisí s tím i konec fosilních zdrojů tepla. Dotace na fosilní kotle už dobíhají a jejich definitivní konec se plánuje kolem roku 2040. Kdo dnes staví novostavbu s plynovým kotlem, staví ji proti směru předpisů. Jak na tuhle změnu reaguje aktuální dotační program, jsem rozebral v článku o Nové zelené úsporám 2026.

Dvě data, která si zapamatujte: 2028 a 2030

Celou tuhle změnu zavádí směrnice EPBD IV, přesně směrnice (EU) 2024/1275. Lhůta na to, aby ji členské státy přepsaly do svých zákonů, byla 29. května 2026. Česko transpozici připravuje do zákona o hospodaření energií a k létu 2026 ještě není účinná. To znamená jediné: povinnost je jistá, přesné české znění prováděcích předpisů ještě není na stole. Nečekejte na něj s návrhem domu. Termíny ze směrnice se tím neposunou.

Ať se v tom neztratíte, tady jsou obě data vedle sebe.

Rok	Standard ZEB	Vykazování uhlíku (GWP)
2028	Nové veřejné budovy musí být bezemisní	Povinný výpočet GWP u novostaveb nad 1000 m²
2030	Všechny novostavby musí být bezemisní	Povinný výpočet GWP u všech novostaveb, navíc národní limitní hodnoty

Pro běžný rodinný dům je klíčové to spodní pole. Od roku 2030 nepůjde jen o výpočet do šuplíku. Přijdou národní limitní hodnoty, tedy benchmarky, kterým bude muset spočítané číslo vyhovět. Malý dům se pod hranici tisíce metrů čtverečních schová do roku 2030. Pak už ne.

GWP: uhlík z výstavby, ne z provozu. To je ten rozdíl

GWP znamená potenciál globálního oteplování za celý životní cyklus budovy. A tady je zlom, kterému musíte rozumět. Doteď se dům hodnotil hlavně podle toho, kolik energie spotřebuje v provozu, tedy kolik topí. Tomu se říká provozní uhlík. GWP počítá i něco jiného: uhlík zabudovaný do domu už při jeho stavbě. Výrobu cementu, pálení cihel, tavení oceli, dopravu materiálu, jeho výměnu za desítky let i likvidaci na konci.

To je zásadní posun. Dobře zateplený dům může mít v provozu skoro nulovou spotřebu a přitom být uhlíkově drahý už dnem kolaudace, protože se do něj nalilo hodně betonu a hodně oceli. Provozní uhlík klesá, zabudovaný uhlík zůstává. A právě ten se od roku 2030 začne vykazovat a limitovat.

Co se do GWP počítá a jak se to hodnotí za celý životní cyklus, rozebírám podrobně v pilířovém článku o uhlíkové stopě stavby. Tady stačí jedna věta: budova se od 2030 posuzuje od těžby materiálu po demolici, ne jen podle účtu za topení.

Proč dřevostavba na tuhle změnu čeká už roky

Když se počítá zabudovaný uhlík, dřevo hraje jinou hru než beton a ocel. Výroba dřevěného prvku spotřebuje málo energie. A dřevo navíc uhlík ve své hmotě váže, protože ho strom nabral z ovzduší, když rostl. Tam, kde cihla a beton do bilance uhlík přidávají, dřevo ho na začátku života domu drží. To není marketing. To je fyzika materiálu, kterou nová metodika poprvé odmění místo aby ji ignorovala.

Neznamená to, že dřevostavba vyhraje automaticky. Rozhoduje celá skladba. Když do dřevěného domu nacpete tunu cementové mazaniny, sádrokartonu a náhradních vrstev, výhoda se ztenčí. A když se konstrukce za třicet let vlivem vlhkosti rozpadne a musí se měnit, uhlík z náhrady se do bilance přičte taky. Nízká uhlíková stopa se u dřeva nedědí, získává se dobrým návrhem a tím, že konstrukce vydrží. Jak se materiály dřevostavby liší uhlíkově i technicky, jsem srovnal v článku o materiálech dřevostavby, a přímé srovnání se zdivem najdete v textu dřevostavba, nebo zděná.

Přesto je výchozí pozice dřeva v této bilanci nejlepší z běžných konstrukcí. A to je nové. Doteď muselo dřevo svou ekologičnost hlásat samo. Od roku 2030 ji bude číst regulace z čísel.

Co vám dodavatel neřekne

Poprvé v historii dostane dřevostavba v regulaci systémovou výhodu, kterou si nemusela vylobbovat marketingem. A poprvé bude muset dokázat čísly to, co roky tvrdila v prospektech. Dodavatel dřevostaveb vám s klidem řekne, že stavíte ekologicky. Zeptejte se ho, jestli má k použitým materiálům environmentální prohlášení, ze kterých se GWP počítá. Kdo je má, doloží nízkou stopu na papíře. Kdo je nemá, prodává vám pocit, ne číslo. Od roku 2030 bude platit jen to číslo.

Kde se to zadrhne: chybí česká databáze materiálů a EPD

Teď ta nepříjemná část. Aby se dala uhlíková stopa domu spočítat, musíte znát stopu každého materiálu, který do něj přijde. K tomu slouží environmentální prohlášení o produktu, zkráceně EPD, tedy ověřený papír o tom, kolik uhlíku výrobek nese. A tady Česko zaostává. Ucelená národní databáze stavebních materiálů s těmito daty zatím není hotová. Připravuje ji akademické pracoviště UCEEB na ČVUT, ale k létu 2026 ještě neběží naostro pro celý trh.

Proč to čtenáře zajímá? Protože bez lokálních dat se počítá z generických evropských průměrů. A ty umí dřevo i znevýhodnit, když nezohlední, že vaše řezivo přišlo z lesa vzdáleného padesát kilometrů a ne z druhého konce kontinentu. Číslo pak nemusí odrážet realitu vaší stavby.

Co s tím uděláte vy, dnes a bez čekání na databázi: chtějte od dodavatele EPD ke klíčovým materiálům, tedy k nosné konstrukci, izolaci, oknům a krytině. Když prohlášení má, máte z čeho počítat. Když nemá, víte, kde bude v roce 2030 problém, a máte čas ho vyřešit výběrem jiného výrobku. To je konkrétní krok, ne obava do budoucna.

Odkud se ta čísla vezmou: prohlášení o GWP u stavebních výrobků

Krátce, ať v tom máte řád. Souběžně s EPBD běží nové evropské nařízení o stavebních výrobcích, nařízení (EU) 2024/3110, použitelné od 8. ledna 2026. To u stavebních výrobků zavádí povinné environmentální prohlášení včetně údaje o GWP a zavádí se postupně od roku 2026. Bez těchto prohlášení by nebylo z čeho uhlíkovou stopu budovy počítat. Jedno pravidlo tak dodává data, druhé je vyžaduje. Skládají se do sebe.

Stavíte teď: má smysl si GWP nechat spočítat dopředu?

Poctivá odpověď je: záleží. Nebudu vám tvrdit, že GWP musí řešit každý hned. U malého rodinného domu, který postavíte a dokončíte ještě před rokem 2030, povinnost výpočtu formálně nedožene. Pokud vám nejde o certifikaci ani o pozdější prodej s doloženou nízkou stopou, můžete se soustředit na dobrou skladbu a výpočet nechat být. Přiznávám to rovnou, protože nemá cenu platit za papír, který nebude k ničemu.

Kdy to smysl dává. Když stavíte velký dům nad tisíc metrů čtverečních, protože tam povinnost dopadá už od 2028. Když plánujete kolaudaci kolem roku 2030 nebo později, protože pak už výpočet potřebujete tak jako tak. A když chcete nízkou uhlíkovost dřevostavby doložit, ne jen tvrdit, třeba kvůli hodnotě nemovitosti nebo dotaci. V těchto případech je lepší mít GWP spočítané ve fázi návrhu, kdy ještě můžete vyměnit materiál, než po kolaudaci, kdy už jen zjistíte výsledek.

Praktická pomůcka na začátek. Uhlíková stopa domu vychází ze skladby, takže první krok je znát přesně, z čeho svůj dům skládáte. Na sestavení a porovnání skladby dřevostavby jsem si udělal konfigurátor dřevostavby, ať to nemusíte skládat ručně. Nástroje si stavím sám na Domeum a jsou zdarma. A jestli řešíte, jestli vaše plánovaná stavba do nových pravidel sedne, napište mi na konzultaci zdarma. Radši to probereme nad projektem než nad hotovým domem.

Časté dotazy

Co je bezemisní budova (ZEB)?

Bezemisní budova (ZEB, zero-emission building) je budova s velmi nízkou spotřebou energie, bez přímých emisí z fosilních paliv na místě a se zbytkem energie krytým z obnovitelných zdrojů. Zavádí ji evropská směrnice EPBD IV. Nové veřejné budovy ji musí splnit od roku 2028, všechny novostavby od roku 2030. Není to totéž co pasivní dům, jde o přísnější a širší standard, který řeší i původ energie a od roku 2030 také uhlíkovou stopu stavby.

Odkdy je povinné vykazovat uhlíkovou stopu domu?

U novostaveb s užitnou plochou nad 1000 m² od roku 2028, u všech novostaveb od roku 2030. Vykazuje se GWP, tedy potenciál globálního oteplování za celý životní cyklus budovy. Od roku 2030 mají navíc platit národní limitní hodnoty, takže nepůjde jen o výpočet do šuplíku, ale o číslo, které bude muset něčemu vyhovět. Vyplývá to ze směrnice EPBD IV. Česká transpozice se připravuje do zákona o hospodaření energií a k létu 2026 ještě není účinná.

Splní dřevostavba standard ZEB?

Ano, dřevostavba má k bezemisní budově blíž než většina jiných konstrukcí. Nízká spotřeba energie a nízká zabudovaná uhlíková stopa jsou přesně to, co nový standard odměňuje, a dřevo navíc uhlík ve své konstrukci váže. Automatické to ale není. Rozhoduje celá skladba, zdroj vytápění a doložení čísly, ne materiál sám o sobě. Bez environmentálních prohlášení k použitým materiálům výhodu dřeva na papíře nedoložíte.

Ing. Otakar Hobza

Technický dozor investora dřevostaveb od roku 2018

Dělám nezávislý dozor dřevostaveb v Brně a okolí. Přebírám stavbu za investora a hájím jeho, ne prodejce. Kontroluju skladby, vzduchotěsnost a rozpočet ve chvíli, kdy se s tím ještě dá něco udělat.

Víc o mém přístupu na stránce O mně nebo na LinkedIn.