Stát chce do roku 2035 čtvrtinu domů ze dřeva. Co pro to udělal

Vláda má strategii na dřevo. Nedělám si legraci

Surovinová politika pro dřevo je vládní dokument, který má z tuzemského dřeva udělat víc než palivo a papírenskou štěpku. Cílem je posunout dřevo do staveb, kde nahradí materiály s vyšší uhlíkovou stopou. Není to marketing spolku výrobců. Je to materiál, který schvaluje vláda a který si sám ukládá úkoly a pak si kontroluje, co splnil.

Hodnotící zprávu k té strategii projednala vláda ve dnech 13. a 14. dubna 2026. To je podstatné, protože právě tam se ukazuje rozdíl mezi cílem a skutkem. Některé úkoly stát doručil rychle. Jiné zůstaly viset. Beru to jako každý zápis z kontrolního dne. Co je hotové, ukažte. Co je slíbené, si poznamenám a přijdu se zeptat znovu.

Cíl 25 % do roku 2035 a kde jsme teď

Číslo je jasné. Čtvrtina nově stavěných domů ze dřeva do roku 2035. Kde jsme teď? V roce 2025 tvořily dřevostavby 15,19 % nové výstavby rodinných domů. Pro srovnání, v roce 2000 to bylo 1,37 % a v roce 2024 rovných 13,6 %. Trend jde jedním směrem a jde nahoru, o tom se nedá diskutovat.

Proč stát zrovna dřevo? Ze tří důvodů, které spolu souvisí. Dřevo váže uhlík po celou dobu, co je v konstrukci, což je logika za celým tlakem na uhlíkovou stopu stavby. Je to domácí surovina, které máme po letech kůrovcové kalamity spíš nadbytek než nedostatek, o čemž píšu v článku o kůrovcovém smrku ve stavbě. A stát řeší i to, jak se s tou surovinou hospodaří v lese, což je téma novely lesního zákona.

Jedna věc se za všechna ta léta nezměnila. Dřevostavbě u nás dominuje lehký rámový skelet, drží zhruba 82 % trhu. Masivní panely a další systémy jsou menšina. To si zapamatujte, protože až se dostaneme k nové požární normě, zjistíte, že otevírá dveře hlavně těm systémům, které dnes u rodinných domů skoro nevidíte.

Co už se splnilo I: konec dvanáctimetrového stropu

Tohle je nejhmatatelnější splněný úkol z celé strategie a nikde jinde na tomhle webu ho nenajdete, tak ho proberu pořádně. Od 1. srpna 2025 platí změna Z1 k požární normě ČSN 73 0802 ed. 2 z roku 2023. Přinesla novou normativní přílohu K se specifickými požadavky pro stavby s hořlavým konstrukčním systémem. Tedy pro stavby ze dřeva.

Do té doby platil pro dřevostavby strop požární výšky zhruba 12 metrů, což jsou přibližně čtyři nadzemní podlaží. Nad to se stavět dalo, ale jen přes individuální požárně inženýrské posouzení, které je drahé a nejisté. Nová příloha K to standardizovala. Nově lze dřevostavbu navrhnout běžným postupem podle normy až do požární výšky 22,5 metru, aniž byste si museli platit individuální požární inženýrství. To je zásadní posun.

Nejde o divokou kartu na cokoliv. Příloha K vyjmenovává povolené funkce: bydlení, ubytování, administrativa, školství a předškolní zařízení. Doplňkové provozy, které s tím přímo nesouvisí, tedy garáže nebo nesouvisející komerce, patří do nehořlavé části domu. Nad požární výšku 15 metrů norma navíc žádá elektrickou požární signalizaci a samočinné hasicí zařízení, tedy sprinklery. A pokud jsou nosné konstrukce nejhůře stupně DP2 nebo mají ochranu typu K2 s obkladem třídy A1 či A2, hranice se posouvá až na 18 metrů. Detaily požárního návrhu upřesňuje norma ČSN 73 0810, kterou tu neopisuji, jen na ni odkazuji číslem.

Vás jako stavebníka rodinného domu se to přímo netýká. Se svým domem jste hluboko pod dvanáctimetrovým stropem, natož pod novým. Mění to ale celý trh a to vás zajímat má. Víc kapacit, víc systémů, víc firem, které se naučí stavět výš. A hlavně: argument „dřevo je nebezpečné“ právě přišel o poslední oporu v normě. Podrobně, co požár v dřevostavbě znamená a jak se řeší v praxi, rozebírám v pilíři o požární bezpečnosti dřevostaveb.

Co už se splnilo II: databáze detailů, kterou můžete použít i vy

Druhý splněný úkol je tišší, ale pro kvalitu staveb možná důležitější. Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, zkráceně VVÚD, dokončil databázi certifikovaných dílů a detailů pro dřevostavby. Je to sbírka konstrukčních řešení, u kterých je doložená požární, akustická a tepelně technická charakteristika. Ne obrázky z katalogu, ale detaily s parametry, které někdo ověřil.

Proč vás to zajímá. Když vám dodavatel předloží skladbu stěny nebo napojení, které vypadá jako od oka nakreslené, můžete se zeptat, zda odpovídá certifikovanému detailu s doloženými hodnotami. Databáze je nástroj, který posouvá laťku od „my to tak děláme vždycky“ k „tohle má ověřené parametry“. Neřekne vám, jestli to firma na stavbě provede správně, to je pořád práce dozoru. Ale dá vám pevný bod, o který se opřít, když se ptáte. A ptát se vyplatí u každého detailu, ne jen u těch v databázi.

Co zůstalo na papíře: veřejné zakázky a daně

Tady je čas na druhou stranu mince, protože bez ní by to byla oslavná řeč. Dva úkoly, které by trh pohnuly nejvíc a nejrychleji, zůstaly na papíře. Zaprvé zvýhodnění dřeva ve veřejných zakázkách, tedy aby stát u svých vlastních staveb, škol a úřadů dřevo preferoval. Zadruhé daňová nebo finanční podpora mířená konkrétně na dřevo jako materiál.

Norma je hotová, databáze je hotová. Peníze a povinnosti pro veřejného zadavatele hotové nejsou. To je typický vzorec strategií u nás. Snadné a levné úkoly se doručí, ty s cenovkou nebo s odporem lobby počkají. Nepíšu to jako výčitku, píšu to jako fakt, který má důsledek: na cenu vašeho konkrétního domu tyhle nesplněné body zatím nemají žádný vliv.

Co to znamená pro cenu a dostupnost vaší dřevostavby

Teď to nejzajímavější rozhraní. Stát dokázal za jediný rok dodat požární normu i databázi detailů. To je na české poměry rychlost. A přesto povolování pořád brzdí trh natolik, že sdružení výrobců ADMD samo přiznává, že se část staveb přesunula z roku 2025 do roku 2026 kvůli překážkám ve stavebním řízení. Norma tedy může povolit klidně dvaadvacetimetrovou dřevostavbu, ale rodinný dům pořád stojí ve frontě na úřadě.

A teď si vezměte cíl. Ztrojnásobit se má za deset let podíl, který se z jednoho procenta na patnáct škrábal čtvrt století. Z patnácti na dvacet pět procent do roku 2035. Objem staveb by se musel řádově znásobit. Kolik nových výrobních kapacit, montážních čet a projektantů to znamená, si spočítejte sami. Já jen dodám, že bytových dřevostaveb se v roce 2025 postavilo deset, se 103 byty. Od téhle základny k celostátnímu cíli je hodně daleko.

Co z toho reálně máte vy. Rostoucí trh znamená víc firem, víc systémů, víc lidí, kteří to umí, a časem tlak na cenu dolů, ne nahoru. Nová norma znamená, že vám nikdo věrohodně neprodá strach z hořlavosti. Databáze znamená, že máte o co opřít otázku na kvalitu detailu. Cena a termín vašeho konkrétního domu ale nezávisí na strategii. Závisí na vašem dodavateli a na tom, jak rychle vás pustí stavební úřad.

Můj závěr je střízlivý. Strategie je dobrá zpráva pro trh a slabá páka na vaši fakturu. Berte ji jako vítr do plachet celého odvětví, ne jako slevový kupón. A jestli řešíte konkrétní nabídku a chcete si ověřit, jestli za sliby něco je, napište mi na konzultaci zdarma. Radši vám pomůžu číst smlouvu, než abyste kupovali náladu.

Časté dotazy

Dělám nezávislý dozor dřevostaveb v Brně a okolí. Přebírám stavbu za investora a hájím jeho, ne prodejce. Kontroluju skladby, vzduchotěsnost a rozpočet ve chvíli, kdy se s tím ještě dá něco udělat.

Víc o mém přístupu na stránce O mně nebo na LinkedIn.