Poradna · Řemesla

Sklenář: co dělá řemeslník, přes kterého se díváte

Autor: Ing. Otakar Hobza — technický a stavební dozor. 17. 7. 2026 · 10 min čtení

Sklenář je řemeslník, přes kterého se pak celý život díváte ven. Jeho práci nevidíte, vidíte skrz ni. Dělám dozor na stavbách přes osm let a sklo patří k tomu, co se přebírá nejzrádněji, protože na první pohled je tabule buď celá, nebo rozbitá, a všechno mezi tím se pozná až po roce. Tenhle článek je o tom, co sklenář doopravdy dělá, proč se u jeho výdělku nedá napsat jedno poctivé číslo, čím riskuje zdraví a proč patří mezi profese, kterým stroje neberou práci.

Co přesně sklenář dělá

Základ řemesla zní jednoduše a provádí se těžko. Sklenář zaměří otvor, vybere správný typ skla, tabuli uřízne na míru, obrousí hrany, osadí ji do rámu nebo do otvoru, zajistí zasklívacími lištami, utěsní a vyřeší odvodnění, aby zatékající voda měla kudy odejít. Zasklívá okna, dveře, příčky, výklady, zábradlí, sprchové kouty a světlíky. Pracuje s celou rodinou skel: obyčejným plaveným, kaleným, vrstveným bezpečnostním a s izolačními dvojskly a trojskly. Každé z nich patří jinam a záměna není detail, je to vada.

Nástroje řemesla jsou překvapivě prosté. Řezák s tvrdokovovým nebo diamantovým kolečkem, lamací kleště, brousek na hrany, přísavky na manipulaci s tabulí, měřidlo a tmel. K tomu dnes stůl s podložkami, laser na zaměření a u velkých formátů vakuové manipulátory. Kdo si myslí, že jde jen o zasunutí skla do rámu, ať zkusí uříznout tabuli tak, aby lom šel přesně po rysce, a osadit ji do otvoru, který není nikde v pravém úhlu.

Kde sklenář končí a začíná někdo jiný. Samotné okenní rámy dodává a montuje truhlář nebo montér oken, a jak se pozná dobrá montáž oken, jsem rozebral zvlášť. Ocelové rámy zábradlí a konstrukce svařuje zámečník, sklenář do nich vsazuje výplně. A jedno vymezení navíc, protože se plete pořád. Stavební sklenář není ten, kdo mění čelní skla aut. Je to řemeslník, který zasklívá dům. Autosklo je samostatná specializace s vlastními postupy a lepidly.

Odkud se řemeslo vzalo

Slovo sklo je prastará slovanská přejímka z gótského stikls, což znamenalo pohár nebo kalich. Za tím jménem se skrývá kus dějin. Slované poznali sklo nejdřív jako hotový výrobek, luxusní nádobu z jihu, a teprve mnohem později se ho naučili sami vyrábět. Pojmenovali tedy materiál podle věci, kterou z něj dostávali dovezenou. Řemeslné zpracování skla je u nás doloženo dávno, sklářské hutě v pohraničních hvozdech patřily po staletí k oborové špičce Evropy. Stavební sklenář, tedy ten, kdo sklo osazuje do budov, je proti sklářské huti mladší příbuzný, protože tabulové sklo v oknech běžných domů je záležitostí až novější doby.

Na řemesle je jedna hezká absurdita. Pracuje s nejkřehčím materiálem na stavbě a dělají ho jedni z nejtvrdších chlapů. Metrákovou tabuli izolačního trojskla neunese slabá ruka a uříznutou hranu, která pořeže do kosti, nezvládne nervózní člověk. Sklo nedává druhou šanci a vybírá si podle toho lidi. Křehkost materiálu a tvrdost řemesla jdou u sklenáře ruku v ruce a jedno bez druhého nefunguje.

Co si sklenář vydělá

Konkrétní číslo tady nenapíšu a je za tím poctivý důvod. Oficiální mzdová statistika ISPV sklenáře jako samostatnou profesi nesleduje, splývá do širších skupin. Řemeslo se navíc drží pohromadě z úzkých specializací, jinak vydělává člověk na stavebním zasklívání a výkladech, jinak ten na autosklu nebo rámování, a převažují v něm živnostníci a malé party, které se do statistiky zaměstnanců stejně nepočítají. Uvést jedno „medián X korun" by tedy bylo číslo vycucané z prstu, a to sem nepatří.

Co ale platí obecně a doložitelně: ceny řemeslné práce žene nahoru prostý nedostatek lidí. Svaz podnikatelů ve stavebnictví odhaduje, že do roku 2030 bude v odborných technických profesích chybět zhruba 74 000 lidí a 91 % firem už dnes hlásí, že kvalifikované řemeslníky shání špatně (SPS, 2025). Co ten nedostatek dělá s cenami a termíny vaší stavby, rozebírám v článku o nedostatku řemeslníků. Přísloví, že řemeslo má zlaté dno, zapsal František Ladislav Čelakovský už roku 1852. U profese, kterou neumí zastoupit stroj ani nedělní kutil, platí dodnes.

Rizika, nemoci z povolání a výzvy

Sklenář platí za svoje řemeslo hlavně kůží a šlachami rukou. První položkou jsou řezné rány. Tabulové sklo nepraská tam, kde bychom čekali, láme se podle vnitřního napětí a lomná hrana je ostrá jako skalpel. Když v ruce praskne nesená tabule, typickým zraněním je pořezané předloktí a stehno, tedy plochy, kolem kterých sklo při přenášení prochází. Ochranné rukavice, návleky a rytmus práce, který nespěchá, tu nejsou póza, ale jediné, co mezi ruku a sklo postaví bariéru.

Druhou položkou je manipulace s velkoplošnými křehkými břemeny. Sklo nejde pustit, nejde ho opřít o tělo a chytit líp, úchop je možný jen za hrany. K tomu roste hmotnost. Izolační trojsklo má tři tabule místo jedné a velká okna tak reálně váží přes metrák, přičemž nařízení vlády 361/2007 Sb. stanoví pro ruční manipulaci mužů limity právě proto, aby se takové kusy nezvedaly bez pomůcek a ve dvou. Třetí položkou je výška a schodiště. Výklady, francouzská okna a skleněná zábradlí se osazují nad úrovní země, a jakmile jde práce nad 1,5 metru, platí povinná ochrana proti pádu (nařízení vlády 362/2005 Sb.). Pády z budov, konstrukcí a povrchů jsou přitom dlouhodobě nejčastějším zdrojem závažných pracovních úrazů v Česku (150 případů v roce 2024, SÚIP a RILSA).

Výzva řemesla se dá shrnout do jedné věty. Je to břemeno, které se nesmí ani naklonit. U většiny materiálů platí, že když vám těžknou ruce, položíte to a chytnete znovu. U skla tahle záchrana neexistuje. Chyba úchopu znamená prasknutí a pořezání v jednom okamžiku, proto dobrý sklenář nese tabuli s klidem, který zvenčí vypadá jako pomalost, a je to naopak nejvyšší forma zvládnutého řemesla.

Nahradí sklenáře umělá inteligence a roboti?

Začnu poctivě, i proti sobě. Slavná oxfordská studie Freye a Osborna z roku 2013 dala sklenářům hodnotu 0,73, tedy 73procentní pravděpodobnost, že jejich práci půjde automatizovat. Znělo to jako ortel. Jenže ta studie měřila teoretickou možnost rozložit práci na úkony, které by stroj zvládl, ne realitu stavby. Uplynulo přes deset let a žádná robotizace osazování skla na stavbě se nedostavila. Metodika se dočkala tvrdé kritiky právě za to, že přeceňovala, co stroj v nestrukturovaném prostředí dokáže.

A teď se to obrátí. Jádro sklenářského řemesla je zaměření na míru, řez a osazení skla do konkrétního, nikde přesně pravoúhlého otvoru a manipulace s křehkým velkoformátem v prostoru, který nikdo nenavrhoval pro robota. To je nestandardní prostředí učebnicově. Novější čísla to potvrzují. Podle analýzy Goldman Sachs z roku 2023 je ve stavebnictví generativní umělá inteligence schopna zasáhnout jen kolem 6 % pracovních úkolů, což je jedno z nejnižších čísel ze všech odvětví. Je to takzvaný Moravcův paradox, pojmenovaný podle rodáka z Kolína Hanse Moravce: pro stroj je snazší zahrát mistrovskou partii šachu než napodobit motoriku a hmat člověka, který nese sklo do schodů.

Kde stroje pomáhají, je pravda, a přiznám to. Řezání plaveného skla dnes v tabulárnách zvládají počítačem řízené řezací stoly a izolační dvojskla a trojskla se kompletují na automatických linkách. Jenže to je výroba tabule v hale za ideálních podmínek, ne její osazení na místě. Sklo dovezené hotové pořád někdo musí vynést do patra, zaměřit proti skutečnému otvoru, usadit na podložky, zajistit a utěsnit. Vzorec je stejný jako u ostatních řemesel. Stroj nahrazuje jeden úkon v kontrolovaném prostředí, ne celou profesi na stavbě. Automatizace se tu prosazuje přesunem výroby do haly, takzvanou prefabrikací, ne robotem, který by sklenáře nahradil na place.

Jak poznáte dobrého sklenáře

Tady mluvím z pozice, ze které sklenářskou práci vidím, tedy jako dozor, který ji přebírá. Dobrého sklenáře poznáte podle několika věcí, které si můžete zkontrolovat i sami.

Zaprvé podle správného typu skla na správném místě. Tam, kde hrozí náraz člověka do skla nebo pád skrz sklo, patří bezpečnostní sklo, tedy kalené nebo vrstvené. To znamená dveře a jejich okolí, nízko osazená a francouzská okna, skleněná zábradlí, sprchové kouty a světlíky. Nástroj pro vás: kalené sklo bývá v rohu trvale vyleptané malé razítko normy, takže si přítomnost bezpečnostního skla na exponovaném místě můžete ověřit pouhým okem. Zadruhé podle osazení a zasklívacích lišt. Tabule má sedět na podložkách, ne dosedat na tvrdý rám, a lišty mají držet bez páčení a bez mezer. Zatřetí podle těsnosti a odvodnění. Tmel a těsnění mají být celistvé a odvodňovací drážky v rámu volné, protože voda, která nemá kudy odtéct, si cestu najde do konstrukce. Začtvrté podle celistvosti hran. Naštíplá nebo odražená hrana není kosmetika, je to místo, kde po čase začne tabule prasknout. A zapáté podle vztahu k dokumentaci. Dobrý sklenář se nebrání tomu, aby se typ a rozměr osazeného skla zapsaly do stavebního deníku, protože ví, že poctivá práce snese kontrolu.

Většina těchto vad se dá odchytit při přejímce, dokud je ke sklu a rámu přístup. Jak celá přejímka domu od firmy vypadá a co všechno se u ní kontroluje, jsem sepsal zvlášť.

Časté otázky

Co dělá sklenář?

Sklenář zaměří, uřízne a osadí sklo do oken, dveří, výkladů, příček, zábradlí a světlíků. Vybírá typ tabule podle místa, brousí hrany, kotví sklo do rámu nebo otvoru, těsní ho a řeší odvodnění, aby dovnitř netekla voda. Stavební sklenář se liší od autoskláře, který mění čelní skla vozů. Jeho práci celý život nevidíte, protože se přes ni díváte ven.

Kolik si sklenář vydělá?

Přesné číslo tady neuvedu poctivě, protože oficiální mzdová statistika ISPV sklenáře jako samostatnou profesi nesleduje. Řemeslo se skládá z úzkých specializací a převažují v něm živnostníci a malé party, které se do statistiky zaměstnanců nepočítají. Obecně platí, že ceny řemeslné práce žene nahoru nedostatek lidí: podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví bude do roku 2030 v odborných technických profesích chybět zhruba 74 000 lidí (SPS, 2025).

Kam patří bezpečnostní sklo?

Bezpečnostní sklo, tedy kalené nebo vrstvené, patří všude tam, kde hrozí náraz člověka do skla nebo pád skrz sklo. Typicky do dveří a jejich okolí, do nízko osazených a francouzských oken, do skleněných zábradlí, sprchových koutů a světlíků. Kalené sklo bývá v rohu trvale označené, takže si jeho použití můžete zkontrolovat sami. Volba nesprávného typu na exponovaném místě je vada, kterou při přejímce hlídám.

Nahradí sklenáře stroje a umělá inteligence?

V dohledné době ne. Řezání skla i kompletace izolačních dvojskel dnes běží automaticky ve výrobních halách, jenže zaměření na míru, osazení tabule do konkrétního nerovného otvoru a manipulace s křehkým velkoformátem na stavbě zůstávají na člověku. Podle Goldman Sachs (2023) je ve stavebnictví generativní umělá inteligence schopna zasáhnout jen kolem 6 % pracovních úkolů, což je jedno z nejnižších čísel ze všech odvětví. Frey a Osborne dali sklenářům v roce 2013 hodnotu 0,73, ale žádná robotizace osazování skla na stavbě se za víc než deset let nedostavila.

Tento text je obecná orientace v tématu, ne kariérní ani právní poradenství. Mzdová data u řemesel obvykle pocházejí z ISPV, pro sklenáře je ale statistika samostatně nevykazuje; statistiky úrazovosti pocházejí ze SÚIP a RILSA (2024). Zdroje se liší metodikou a průběžně se aktualizují. Stav k roku 2026.