Poradna · Vlhkost

Odvlhčovač vzduchu: kdy odvlhčování pomůže, jak schne novostavba a kdy je vlhko vada

Autor: Ing. Otakar Hobza, technický a stavební dozor. Publikováno 4. 11. 2026 · 16 min čtení

Než koupíte odvlhčovač, zjistěte, odkud ta voda je. Přístroj vyřeší vlhký vzduch. Nevyřeší studený kout ani vodu ve zdi a v novostavbě je to ještě jinak. Tenhle článek počítá litry a říká, kdy přístroj stačí a kdy se má dívat někdo na stavbu.

Kdy odvlhčovač vzduchu pomůže a kdy ne?

Odvlhčovač vzduchu, někdy se mu říká vysoušeč, pomůže tam, kde voda vzniká v bytě a větrání ji nestihne odvést. Poznáte to tak, že vlhkoměr drží nad 60 % a voda se sráží na oknech nebo v koutech. Typický je byt s těsnými okny a se sušením prádla uvnitř za mírného počasí na podzim.

Jak snížit vlhkost v bytě? Nejdřív větráním a omezením páry, teprve potom přístrojem. Odvlhčování bytu má smysl jako doplněk tam, kde bilance vody nevychází.

Přístroj vodu ze vzduchu odebere, vzduch ale nevymění. Vyhláška 146/2024 Sb. žádá pro obytnou místnost v době pobytu osob nejméně 0,5 výměny za hodinu nebo 25 m³ na osobu a hodinu. Větrat proto budete dál. Kolik litrů má stroj odebírat ve vašem bytě, spočítá pomůcka v oddílu o výkonu.

Jak poznat vysokou vlhkost

Vysokou vlhkost poznáte vlhkoměrem, ne nosem. Týden zapisujte hodnoty ráno a večer. Pásmo 60 až 75 % řadí ČSN P 73 0610 mezi vlhké klima, nad 75 % mezi mokré. Bez vlhkoměru sledujte sklo. Pruh vody dole na skle je za mrazu běžný. Když se rosí celé sklo, bývá vzduch moc vlhký. Ověřte to vlhkoměrem.

Kdy přístroj nekupovat

• Voda jde ze zdi. Vlhký pás u podlahy a výkvěty solí znamenají vodu v konstrukci. Odvlhčený vzduch nevysuší zeď, do které voda dál vzlíná. Začíná se u hydroizolace spodní stavby, ne u přístroje.
• Voda zatéká. Skvrna u stropu po dešti se opravuje na střeše nebo na fasádě.
• Kout je příliš studený. Riziko plísně začíná na 80 % vlhkosti u povrchu, ne ve vzduchu místnosti. Při 20 °C a 40 % ve vzduchu je rizikový kout pod 9,3 °C, můj výpočet. Změřte ho za mrazu. Opravuje se stěna.
• Vlhkoměr ukazuje pod 60 %. Stroj by jen spotřeboval elektřinu.

Kolik vody byt vyrobí?

Tříčlenná domácnost vyrobí zhruba 5 až 13 litrů vody denně. Rozpětí dělá hlavně sušení prádla. Tabulka přepočítává hodnoty Gertise a Erhorna z roku 1985 na běžný den. Příklad v příloze B normy ČSN EN ISO 13788 počítá s 0,4 kg/h, tedy s 9,6 litru za den.

Bilance je jednoduchá. Voda vyrobená minus voda odvětraná je voda, která zůstane v bytě. Tu musí odebrat stroj. Výpočty dál počítají s bytem 55 m² při výšce 2,6 m, tedy 143 m³, s 8 litry vody denně a s 20 °C uvnitř. Cíl je 55 % vlhkosti.

Proč větrání v listopadu suší špatně a v lednu dobře?

Větrání suší tím, že do bytu přivede vzduch s menším obsahem vody. Venkovní vzduch při −5 °C nese 2,7 g vody na krychlový metr. Při 10 °C nese 7,1 g. Vzduch v bytě při 20 °C a 55 % nese 9,5 g. Relativní vlhkost venku se přitom skoro neliší: 82 a 76 %. Rozhodují gramy, ne procenta.

Tabulka ukazuje vlhkost, která se ve vzorovém bytě ustálí. Hodnota 0,2 výměny za hodinu odpovídá těsným oknům bez větrání, 0,5 je požadavek vyhlášky.

Výpočet při 10 °C a 0,2 výměny vychází na 109 %. Tolik vzduch neudrží a voda se sráží na chladných površích. Při 15 °C nese venkovní vzduch 9,4 g/m³, takže větrání na cíl 55 % téměř nesuší.

Normové průměry pro 200 m n. m. jsou 9,5 °C v říjnu, 4,1 °C v listopadu, −1,7 °C v lednu a 9,3 °C v dubnu. V lednu tedy stačí větrat podle vyhlášky. V říjnu, v dubnu a v teplých listopadových dnech ani to nestačí a přístroj má smysl.

Od mrazu do 5 °C stojí litr skoro stejně tepla. Za mrazu vyměníte méně vzduchu, ten je ale studenější. Při 15 °C byste na jediný litr vyměnili 48 objemů bytu. Tam větrání ztrácí smysl. Kolik vzduchu potřebuje místnost podle počtu lidí, spočítá kalkulačka větrání podle CO₂, kterou jsem na to udělal.

Jaký výkon odvlhčovače koupit?

Výkon spočítejte ze dvou čísel. První je počet litrů, které musí stroj odebrat v bytě. Druhé je podíl katalogového výkonu, který v bytě zbude. Výkon v katalogu se udává při 30 °C a 80 %. Takový vzduch v bytě nemáte.

Údaje výrobců ukazují rozdíl. Dantherm WDH 500AH má v katalogu asi 50 l za den, při 20 °C a 60 % asi 14 l. Trotec DH 20 má 16 l, při 21 °C a 59 % jen 6,8 l. Zbývá tedy 28 až 43 %, přepočet je můj. Značky jsou doklad poklesu výkonu, ne doporučení. Spotřebitelská rada v Hongkongu navíc v roce 2014 naměřila u osmi vzorků výkon o 2 až 24,2 % pod deklarací.

Potřebu v bytě proto vynásobte číslem 2,3 až 3,6. Výsledek je katalogový výkon.

Příklad pro 5 °C venku. Při 0,3 výměny za hodinu projde bytem za den 0,3 × 143 × 24 = 1 030 m³ vzduchu. Každý metr krychlový odnese rozdíl mezi 9,50 a 5,37 g, tedy 4,13 g. Větrání odvede 4,3 litru. Z 8 litrů zbývá 3,7 litru pro stroj. To je 9 až 13 l v katalogu. Tabulka ukazuje totéž pro další teploty.

Nejlepší odvlhčovač pro váš byt neurčí žebříček značek. Určí ho bilance v nejhorším období, ve kterém chcete stroj používat. Pro vzorový byt v říjnu to je 13 až 20 l v katalogu. Tabulka výkonu podle metrů čtverečních tohle nezachytí, protože rozhoduje voda, ne plocha. Při cíli 55 % dá stroj ještě o něco méně než při 60 %, tuhle ztrátu jsem nezměřil.

Vlhkostní bilance bytu: větrat, nebo odvlhčovač

Kondenzační, nebo adsorpční odvlhčovač?

Do vytápěného bytu patří kondenzační odvlhčovač. Adsorpční má smysl v nevytápěném prostoru, kde kondenzační ztrácí výkon. Tabulka uvádí údaje prodejců a výrobců, u adsorpčních strojů se meze v různých zdrojích liší.

Vlhkost pod 20 % v bytě nepotřebujete. Doporučuji 40 až 60 %, kondenzační stroj na to stačí.

Kolik odvlhčovač spotřebuje a co s teplem z přístroje?

Počítejte hrubě 0,7 až 1,8 kWh na litr vody. Je to přepočet dvou katalogových příkladů při plném příkonu: 8 l za den při 0,23 kW a 12 l za den při 0,9 kW. Stroje jsou starší a podmínky různé. Platí-li litry při 30 °C a 80 %, vyjde v bytě na litr 2,3 až 3,6krát víc. Při odběru 4 l denně to je 2,8 až 7,2 kWh za den. Vynásobte to cenou elektřiny z vyúčtování.

Energetický štítek vám nepomůže. Hodnocení pro odvlhčovače EU nedefinuje, uvádí to Evropská komise v častých otázkách. Porovnávejte litry a příkon při stejných podmínkách, nejlépe blízko 20 °C a 60 %.

Elektřina ze stroje se neztratí. Skončí v místnosti jako teplo a přidá se k ní teplo ze srážení vody. Větrání naopak teplo z bytu odnáší. V topné sezoně tak část spotřeby ušetří na topení. Mimo topnou sezonu přístroj místnost ohřívá.

Větrat, nebo pustit přístroj?

Od mrazu do 5 °C stojí litr větráním asi 1,2 kWh tepla a přístrojem 0,7 až 1,8 kWh elektřiny. Větrat musíte tak jako tak kvůli čerstvému vzduchu, proto za mrazu přístroj obvykle nepotřebujete. Při 10 °C stojí větrání 1,42 kWh a vyměníte 423 m³ vzduchu. Tam začíná dávat smysl přístroj. Při 15 °C stojí litr větráním 11,6 kWh a větrání se nevyplatí.

Hluk

Kompresor a ventilátor jsou slyšet. Srovnatelné měření hluku nemám, decibely proto neuvádím. Do ložnice stroj nejdřív na jednu noc vyzkoušejte, nebo ho pouštějte přes den.

Jak odvlhčovač použít krok za krokem?

1. Změřte výchozí stav. Týden zapisujte vlhkost a teplotu ráno a večer. Vlhkoměr dejte asi metr nad podlahu, mimo okno a topení.
2. Postavte přístroj. Patří do místnosti, kde se voda objevuje, na rovnou podlahu, mimo radiátor a s odstupem od zdi podle návodu.
3. Zavřete okna a nastavte dveře. Sušíte-li jednu místnost, zavřete do ní dveře. Sušíte-li celý byt, nechte dveře otevřené.
4. Nastavte hygrostat na 50 až 55 %. Přístroj se sám zastaví. Pod 40 % ho nenastavujte, jen by běžel déle a spotřeboval víc.
5. Větrejte dál. Krátce a naplno, stroj při tom vypněte. Odvádí vodu, ne vydýchaný vzduch.
6. Týden měřte. Zapisujte vlhkost, litry z nádržky a kWh ze zásuvkového měřiče. Podíl kWh a litrů je vaše skutečná spotřeba na litr.
7. Vyřešte odtok. Plná nádržka stroj zastaví. Při dlouhém provozu sveďte hadici do odpadu, pokud to přístroj umí. Hadice musí mít spád.
8. Čistěte filtr. Postupujte podle návodu. Zanesený filtr omezí průtok vzduchu a stroj odebere méně vody.
9. Vyhodnoťte výsledek. Litrů má po pár dnech ubývat a vlhkost má držet pod 60 %. Když stroj běží bez přestávky a vlhkost neklesá, je výkon malý, nebo voda přichází odjinud.

Stroj nemusí běžet celou zimu. Podle bilance se hodí hlavně v říjnu a v dubnu, v listopadu a v březnu za teplých dnů. Když venku mrzne a vlhkoměr po vyvětrání drží pod 60 %, stroj vypněte. Vraťte se k němu, až se oteplí a vlhkost znovu poroste.

Jak sušit prádlo s odvlhčovačem?

Prádlo je největší proměnná v bilanci: 100 až 500 g/h. Sušte ho v jedné malé vytápěné místnosti se zavřenými dveřmi a okny. Přístroj postavte k sušáku. Voda pak skončí v nádržce a neroznese se po bytě.

Porovnejte výkon s tím, co prádlo vydá. Dvanáct hodin sušení dá 1,2 až 6 litrů. Stroj se 16 l v katalogu odebere v bytě přibližně 6,8 l za den, a to jen když neřeší nic jiného. Prádlo v nevytápěném sklepě nesušte. Pod 15 °C výkon kondenzačního stroje prudce klesá.

Fungují pohlcovače vlhkosti a triky bez elektřiny?

Nezávislé měření soli, rýže, kočkolitu ani pohlcovačů vlhkosti neznám. Čísla proto neuvádím. Měřítko ale máte: byt vyrobí 5 až 13 litrů denně. Přečtěte si na obalu pohlcovače, kolik vody pojme, a porovnejte to s bilancí. Byt tak nevysušíte. Do malého uzavřeného prostoru, kam voda nepřibývá, pohlcovač stačit může. To je úvaha z bilance, ne měření.

Bez elektřiny funguje to, co snižuje výrobu vody a zvyšuje výměnu vzduchu. Vařte s pokličkou, po sprše nechte zavřené dveře a vyvětrejte koupelnu ven. Prádlo sušte venku. Jak si to za týden změřit, popisuji v článku o rosení oken a plísni v zimě.

Jak schne novostavba a kdy pomůže odvlhčovač?

Pomůže, ale bilance je tam jiná. Zděný dům o 140 m² dostane podle technických listů 8 300 až 9 000 litrů záměsové vody a stroj jich denně odebere jednotky. Vysychání jen podpoří. Voda odchází hlavně větráním a trvá to měsíce až roky. Výpočet je v článku zabudovaná voda v novostavbě.

První zima je nejrizikovější. Vlhkost z potěru a omítek se potká s nejchladnějšími povrchy roku. Topte rovnoměrně, větrejte krátce a často a vlhkost zapisujte. Stroj nasaďte při zavřených oknech a v mírném vlhkém počasí, kdy větrání podle tabulky výš nesuší.

U potěru rozhoduje technický list, a to i za mrazu. U anhydritového potěru Cemix 5290 smí stroj běžet nejdříve 72 hodin po uložení, při vlhkosti vzduchu do 75 % a teplotě 10 až 30 °C. Příliš silné větrání a vysoušení potěru škodí, slabé vede k plísni. Vysouší se proto podle naměřené vlhkosti, ne naplno. Vytápěný potěr má navíc vlastní postup, popisuji ho v článku o topné zkoušce.

Co hlídám u schnutí novostavby

O pokládce rozhoduje měření, ne odvlhčovač ani počet týdnů od lití. Záznamy patří do stavebního deníku. Podlaha položená na vlhký potěr se reklamuje těžko, když chybí protokol.

Kdy vlhko není provoz, ale vada?

Rozhodují zápisy z vlhkoměru a teplota nejchladnějšího místa změřená za mrazu. Běžné užívání znamená pro výpočet 20 °C a 50 %. Když za takových podmínek plesniví kout novostavby, nového zateplení nebo ostění nově osazených oken, jde o vadu a odstranit ji má ten, kdo ji postavil. Odvlhčovač to neřeší, jen schová příznak.

Teplotu koutu zadejte do kalkulačky rosný bod nebo riziko plísně v koutě. Ukáže, na které straně hranice leží. Tabulku příznaků a postup reklamace mám v článku kdy jde o provoz a kdy o vadu.

Když byt při běžném provozu a větrání podle vyhlášky drží vlhkost do 60 % a kout přesto plesniví, míří to na stavbu. Když vlhkost drží nad 60 %, míří to na provoz. Plíseň nenechte zamalovat, dokud není jasná příčina. Vadu oznamte písemně a přiložte zápisy, jak popisuje článek o reklamaci vad stavby.

V nájemním bytě si záznamy schovejte a pronajímateli je pošlete. Povinnosti stran upravuje občanský zákoník v § 2205, 2207 a 2208. O sporu se poraďte s právníkem.

Kdy mě zavolat na posouzení?

Zavolejte mě, když po měsíci měření nevíte, jestli je příčina ve vzduchu, ve stěně, nebo ve zdivu. Dál když plesniví novostavba, nové zateplení nebo ostění nových oken, když se blíží konec záruky a když má jít podlaha na potěr, který schnul v zimě. Začínám každé posouzení zápisy z vlhkoměru, takže si je veďte hned.

Posouzení je placená služba, cenu řeknu předem. Řeknu, co naměřené hodnoty znamenají, jestli jde o provoz, nebo o vadu, a co s tím. Kontrolní dny se dají zadat v poptávkovém dotazníku.

Časté otázky

Pomůže odvlhčovač vzduchu proti plísni?

Ano, když je příčina ve vzduchu. Sníží vlhkost a nové mapy přestanou přibývat. Na vodu ze zdi a na studený kout nepomůže. Plíseň, která už na stěně je, musíte odstranit a větrat dál.

Jaký odvlhčovač do bytu vybrat?

Do vytápěného bytu kondenzační s hygrostatem. Výkon počítejte z litrů, které nestihne odvést větrání, a přepočítejte je na katalog. V bytě dá stroj zhruba třetinu katalogového výkonu.

Je lepší větrat, nebo pustit odvlhčovač?

Za mrazu je lepší větrat, venkovní vzduch nese málo vody. Při mírném vlhkém počasí větrání skoro nesuší a přístroj má smysl. Vzduch přístroj nevymění, větrat proto budete vždycky.

Kolik elektřiny odvlhčovač spotřebuje?

Hrubý odhad je 0,7 až 1,8 kWh na litr vody. Přesné číslo změříte zásuvkovým měřičem za týden provozu. Teplo ze stroje v topné sezoně zůstává v bytě.

Smí se novostavba vysoušet odvlhčovačem?

Ano, za podmínek z technického listu potěru. Vysouší se podle naměřené vlhkosti, ne naplno. O pokládce podlah rozhoduje měření vlhkosti podkladu.

Pomůže na vlhkost v bytě pohlcovač vlhkosti?

Byt nevysuší. Domácnost vyrobí litry vody denně a nezávislé měření pohlcovačů neznám. Do malého uzavřeného prostoru stačit může.

Zdroje a normy

• ČSN EN ISO 13788:2019: vztahy (E.1) a (E.2) pro tlak nasycené vodní páry, vztah (3) pro vlhkostní přírůstek, příklad přílohy B (0,4 kg/h, 250 m³, 0,5 výměny za hodinu), mez 80 % u povrchu (čl. 5.1, 5.3). Z nich jsou vypočtené obsahy vody ve vzduchu, ustálené vlhkosti v tabulce a vzduch na odvětrání litru.
• ČSN 73 0540-3:2005, tab. H.3 (průměrné měsíční teploty, 200 m n. m.), tab. H.4 (relativní vlhkost venkovního vzduchu podle teploty), tab. I.1 (20 °C, 50 %).
• ČSN 73 0540-2:2025-08: mez 80 % vlhkosti u vnitřního povrchu jako hranice rizika plísně.
• ČSN 74 4505:2025 Podlahy: měření vlhkosti podkladu před pokládkou.
• ČSN P 73 0610 Hydroizolace staveb, Sanace vlhkého zdiva, vydání 11/2000: pásma vlhkostního klimatu interiéru.
• Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, § 19 odst. 2: 0,5 výměny vzduchu za hodinu nebo 25 m³/h na osobu v době pobytu osob.
• Gertis, Erhorn, 1985, ve skriptech ČVUT (Brož): produkce vodní páry v domácnosti. Přepočet na běžný den je můj, předpoklady stojí v tabulce.
• Dantherm WDH 500AH a Trotec DH 20: údaje výrobců o výkonu při 30 °C a 80 % a při 20 až 21 °C a 59 až 60 %. Podíl 28 až 43 % je můj přepočet.
• Spotřebitelská rada Hongkong, test odvlhčovačů, 2014: osm vzorků pod deklarací o 2 až 24,2 %.
• Kondenzační a adsorpční stroje: údaje prodejců (2003) a výrobců o teplotě a dosažitelné vlhkosti. Spodní mez adsorpčních strojů se mezi zdroji liší.
• Spotřeba 0,7 až 1,8 kWh na litr: můj přepočet katalogových příkladů při plném příkonu, hrubý odhad z údajů starších strojů.
• Teplo na odvětrání litru: můj výpočet s 0,335 Wh/m³K a cílem 55 % při 20 °C. Doporučení 40 až 60 % je moje, vyhláška 43/2025 Sb. s rozmezím 30 až 65 % se na byty nevztahuje.
• Evropská komise, časté otázky k energetickým štítkům: hodnocení pro odvlhčovače není definováno.
• Cemix, technický list anhydritového potěru 5290: podmínky odvlhčování. Německý spolkový úřad pro životní prostředí (UBA), 2024: vysoušení a větrání novostaveb.
• Občanský zákoník, § 2205, 2207 a 2208, uvedené v letáku Kanceláře veřejného ochránce práv, 2014.