Poradna · Střecha

Sání větru na ploché střeše: proč vichřice začne v rohu a na okraji

Autor: Ing. Otakar Hobza, technický a stavební dozor. Publikováno 8. 10. 2026 · 25 min čtení

Fólie na ploché střeše drží na místě třemi způsoby: kotvami do nosného podkladu, lepidlem, nebo vahou kačírku, dlažby či substrátu.

V rohu a na okraji střechy potřebuje každý z nich víc než uprostřed: víc kotev, víc lepidla, nebo těžší přitížení. O kolik víc, určuje plán stabilizace, kterému se na stavbě říká kotevní plán. Kotvy se dají spočítat jen do chvíle, než je zakryje kačírek nebo dlažba.

Proč vítr plochou střechu zvedá a proč začíná v rohu

Vítr, který obtéká dům, vytvoří nad plochou střechou podtlak. Tomu se říká sání a působí směrem nahoru, proti tíze střešního pláště. Sání není po střeše rovnoměrné. Největší je v rohové oblasti a v pásu podél okraje, směrem ke středu střechy klesá. Kde kotvení nebo přitížení nestačí, projeví se to nejdřív v rohu a na okraji.

Na ostré hraně střechy se proud vzduchu odtrhne od povrchu a za hranou vznikne oblast podtlaku. V rohu se to děje přes dvě hrany najednou. Proto je roh zatížený víc než okraj a okraj víc než střed.

Výrobce fólie FATRAFOL ve svém konstrukčním a technologickém předpisu uvádí, že vztlak větru je nejvýznamnější vnější síla, která na střešní krytinu působí.

Jeho velikost podle předpisu určuje hlavně kategorie terénu kolem stavby, zeměpisná poloha budovy a výška budovy. Dalšími vlivy jsou výška atiky a sklon střechy.

Sání shora není jediná síla. Když je pod střechou prostor otevřený ven nebo vzduch proniká do skladby, přidá se k sání shora tlak zespodu. Tomu se věnuje oddíl o tlaku zespodu.

Zóny F, G, H a I: kde na střeše je sání největší

Pro výpočet zatížení větrem se plochá střecha dělí na čtyři oblasti. Předpis výrobce fólie FATRAFOL je vymezuje odkazem na normu pro zatížení větrem ČSN EN 1991-1-4 a pojmenovává takto: F je rohová oblast, G okrajová oblast, H vnější plocha a I vnitřní plocha. Velikost oblastí se odvozuje z rozměrů půdorysu a z výšky budovy.

Podle obrázku v předpisu výrobce se nejdřív určí dva rozměry. Rozměr e je menší z hodnot: délka strany b, nebo dvojnásobek výšky budovy h.

Rozměr d je menší z hodnot: délka druhé strany a, nebo dvojnásobek výšky budovy. U nízkého a dlouhého domu tedy velikost oblastí řídí výška, u vysokého a úzkého délka strany.

Příklad: dům s půdorysem 12 × 10 m vysoký 6,5 m. Pro delší stranu je e = 12 m, pro kratší d = 10 m.

Rohová oblast F pak v každém rohu měří 3,0 × 2,5 m. Okrajový pás G je hluboký 1,2 m podél delších stran a 1,0 m podél kratších.

Vnější plocha H sahá od delších stran do vzdálenosti 6 m. Dům je hluboký 10 m, takže se oba pásy H uprostřed potkají a vnitřní plocha I nevznikne vůbec.

Celá střecha domu 12 × 10 m z příkladu je tedy rohová oblast, okrajová oblast a vnější plocha. Nejnižší hustota kotev, kterou tabulka výrobce uvádí pro vnitřní plochu I, se na střeše tohoto domu nepoužije nikde.

Obrázek výrobce kreslí oblasti zjednodušeně, pro všechny směry větru najednou. Statik posuzuje každý směr větru zvlášť, jeho výkres oblastí proto může vypadat jinak a pro stavbu platí ten.

Oblasti pro svou střechu si můžete nakreslit v pomůcce. Počítá jen rozměry oblastí, ne zatížení ani kotvy. To je práce projektanta.

Kolik kotev patří do rohu: tabulka výrobce

Výrobce fólie FATRAFOL uvádí ve svém předpisu tabulku zatížení větrem a minimální hustoty kotev pro jednotlivé oblasti. Pro budovu vysokou 5 m ve větrné oblasti II a kategorii terénu II dává v rohové oblasti F zatížení 2,83 kN/m² a ve vnější ploše H 1,36 kN/m². Roh je tedy proti vnější ploše zatížený zhruba dvojnásobně a potřebuje zhruba dvojnásobek kotev.

Výběr z tabulky 8 předpisu FATRAFOL-S (06/2024) pro kategorii terénu II a větrnou oblast II. Tabulka má i řádky pro kategorii terénu I a větrnou oblast III.

Za jakých podmínek tabulka platí

Tabulka platí jen za podmínek, které výrobce vypisuje: plochá střecha se sklonem do 5°, vliv atiky se nezapočítává, střešní konstrukce je uzavřená bez tlaku zespodu a jedna kotva má v podkladu návrhovou únosnost 600 N.

Výška se bere od terénu po korunu atiky. Jako uzavřenou konstrukci výrobce uvádí například litou betonovou střechu nebo střechu s celoplošně nataveným asfaltovým pásem.

Ve vnitřní ploše I je v tabulce vždy 2 kotvy na m². Výrobce k tomu píše, že tolik kotev drží fólii proti jejím vlastním vnitřním silám ze smršťování, i když na sání by stačilo méně.

Nejvyšší hustota v celé tabulce je 8,9 kotvy na m² v rohové oblasti budovy vysoké 15 m v kategorii terénu I a větrné oblasti III.

Výrobce sám tabulku označuje za informativní a použitelnou jen pro menší stavby. Přesnější výpočet podle něj zpravidla vyjde s výrazně menší hustotou kotev. Tabulka proto není kotevní plán. Ukazuje, o kolik víc kotev patří do rohu než do plochy.

Větrnou oblast pro konkrétní obec určuje mapa v národní příloze normy ČSN EN 1991-1-4. Jak se s ní pracuje u šikmé střechy a krovu, popisuju v článku o věnci a kotvení pozednice proti sání větru.

V technické zprávě statika má být větrná oblast i kategorie terénu, ze kterých výpočet vychází.

Pomáhá atika proti sání větru?

Pomáhá, ale kolik, se nedá říct jedním číslem. Výrobce fólie FATRAFOL řadí výšku atiky mezi vlivy, na kterých velikost sání závisí, a svou tabulku kotev počítá bez jejího příznivého vlivu. Kolik atika ubere u konkrétního domu, spočítá statik ze zatížení větrem pro výšku domu a atiky.

Číselnou minimální výšku atiky ČSN 73 1901-3:2020 nestanoví. Výšku okrajové konstrukce určuje tak, aby ze střechy nepadal kačírek ani předměty, a ukládá posoudit, jak tvar a výška atiky ovlivní obtékání budovy větrem (čl. 4.3.1.7).

Údaj „atika nejméně 300 mm“ proto není normový požadavek.

Číslo, které norma u atiky dává, je 150 mm. O tolik musí hydroizolace na atice nejméně přesahovat přilehlý povrch střechy, u kačírku jeho povrch (čl. 4.3.1.1).

Jak má být atika poskládaná vrstvu po vrstvě, je v článku o detailu atiky ploché střechy.

Atika je zatížená i sama. Výrobce FATRAFOL na atice do výšky 600 mm fólii připevňuje jen v patě a v koruně, na atice od 600 do 1200 mm přidává kotvení svislé fólie a nad 1200 mm ještě další vodorovné kotevní řady.

ČSN 73 1901-3:2020 u atiky vyšší než 500 mm pokryté hydroizolací požaduje, aby projekt způsob připevnění a stabilizace hydroizolace předepsal (čl. 4.3.3).

Jak se fólie proti sání drží: kotvy, lepidlo, přitížení

Norma připouští čtyři způsoby a jejich kombinace: vlastní tíhu vrstev, lepení, přitížení stabilizační vrstvou a mechanické kotvení (ČSN 73 1901-1:2020, čl. 7.2.9.1). Volbu určuje skladba a podklad. Výrobce FATRAFOL dává přednost mechanickému kotvení do únosného podkladu, pokud není důvod pro jiný způsob. V rohu a na okraji se způsoby často kombinují.

Mechanické kotvení

Kotva je šroub nebo hmoždinka s přítlačnou podložkou, která drží fólii přes tepelnou izolaci k nosnému podkladu: betonové desce, trapézovému plechu nebo dřevěnému záklopu.

Kotvy se osazují v řadách v přesazích pásů fólie. Hustotu kotvení určuje šířka pásu a rozteč kotev v řadě.

Pravidla výrobce, která se dají na stavbě ověřit:

• V jedné oblasti jsou kotvy rozmístěné co nejpravidelněji. Nepravidelná rozteč nebo vynechané kotvy podle výrobce snižují účinnost kotvení a jsou riziko jeho selhání.
• Kde se všechny kotvy nevejdou do přesahů, kotví se i v ploše pásu. Taková vložená kotevní řada se přelepí páskem fólie šířky 160 mm.
• Na trapézovém plechu jdou kotvy jen do horních vln. Pásy fólie leží kolmo na vlny, u prkenného záklopu kolmo na prkna, aby jedna řada nekotvila do jedné vlny nebo jednoho prkna.
• Kotvy jsou od sebe nejméně 150 mm. Okraj podložky je nejméně 10 mm od okraje pásu fólie.
• Prkna pro kotvení mají tloušťku nejméně 17 mm, obvykle 25 mm, desky OSB nejméně 18 mm, pokud výrobce kotev neurčí jinak.

Z normy platí tři požadavky. Zatížení, které kotvy vnesou do jednoho prvku podkladu, třeba do prkna nebo vlny plechu, nesmí překročit únosnost jeho připevnění k nosné konstrukci (ČSN 73 1901-3:2020, čl. 4.2.4.4).

Kotva má vydržet déle než vrstva, kterou drží (ČSN 73 1901-1:2020, čl. 7.2.2). Korozní odolnost splní kotva, která vydrží nejméně 15 cyklů Kesternichovy zkoušky, nebo kotva z korozivzdorné oceli (ČSN 73 1901-3:2020, čl. 4.2.1.1).

Skladbu fóliové střechy na dřevěném záklopu podrobněji popisuje článek o ploché střeše na dřevostavbě.

Tepelná izolace pod kotvenou fólií

Desky tepelné izolace volně položené pod mechanicky kotvenou fólií může sání posunout. ČSN 73 1901-3:2020 proto chce zajistit jejich polohu, také na volném konci pracovního záběru a při přerušení prací.

Pokud projekt neurčí jinak, norma doporučuje desky lepit nebo kotvit, nejméně dvěma kotvami na desku (čl. 4.1.2.1).

Kotvy, které drží jen izolaci, se do kotev proti sání nepočítají. Výrobce FATRAFOL to píše výslovně.

Norma totéž říká o připevňovacích prvcích, které v detailu jen tvarují hydroizolaci (ČSN 73 1901-3:2020, čl. 4.2.4.5). Při počítání kotev na stavbě se tyhle kotvy z počtu vyřazují.

Výtažná zkouška kotev

Výtažná zkouška je zkouška na střeše, při které se kotva vytahuje z podkladu přístrojem a změří se síla, kterou podklad udrží.

Výrobce FATRAFOL ji vyžaduje vždy u rekonstrukcí a u kotvení do starších podkladů: betonových mazanin, lehčených betonů, původních dřevěných záklopů a tenkých plechů. U pórobetonu ji doporučuje vždy. Co dalšího se před opravou staré střechy měří, popisuje článek o renovaci staré fóliové střechy.

Zkoušku obvykle dělá dodavatel kotevní techniky a výsledek zapíše do protokolu jako návrhovou únosnost kotvy v podkladu. Do výpočtu jde nejnižší ze zjištěných a spočítaných hodnot.

U sanací výrobce uvádí, že výtažná síla na jeden kotevní bod by neměla být menší než 1000 N. Když je menší, řeší se to větším počtem kotev nebo kombinací způsobů stabilizace.

U nové betonové desky výrobce zkoušku jako povinnou nejmenuje, chce jen odstup nejméně 14 dní od betonáže. Únosnost kotvy tam vychází z výpočtu se zkouškami předepsanými pro evropské technické posouzení kotvy.

Lepení

Lepení se volí tam, kde skladba nedovolí kotvit ani přitížit. Výrobce FATRAFOL lepí pěnovými polyuretanovými lepidly a jen fólie určené k lepení.

Podklad musí být pevný, čistý a suchý, bez prachu, mastnoty, volného posypu, nesoudržných nátěrů a zvětralé staré hydroizolace. Kde vítr vyvolá posouvající síly, nesmí lepidlo za návrhových podmínek dovolit posun lepených vrstev (ČSN 73 1901-3:2020, čl. 4.1.7.1).

U lepení se kontroluje typ lepidla, jeho množství a rozmístění. Všechny tři údaje má plán stabilizace uvádět po oblastech střechy stejně jako počet kotev (ČSN 73 1901-3:2020, čl. 5.1). Podmínky pro lepení, hlavně teplotu a vlhkost podkladu, určuje technický list lepidla.

Přitížení kačírkem a dlažbou

Stabilizační vrstva drží fólii svou vahou. ČSN 73 1901-3:2020 jmenuje násyp z hrubého praného oblého kameniva, dlažbu na podložkách nebo v násypu a monolitické betonové desky (čl. 4.1.11).

Stabilizační vrstva má pokrývat celou stabilizovanou plochu. Při návrhu se posuzuje i riziko, že vítr uvolní jednotlivé prvky vrstvy, tedy kamínky nebo dlaždice.

Výrobce FATRAFOL používá kačírek frakce 16–32 mm v tloušťce podle statického výpočtu a pod ním separační textilii nejméně 300 g/m² svařenou v přesazích. V rohové a okrajové oblasti doporučuje násyp kombinovat s betonovými dlaždicemi, nebo fólii i násyp stabilizovat jinak.

Betonové dlaždice výrobce doporučuje nejméně 400 × 400 × 40 mm, položené na podložkách.

Pro posouzení proti sání se provozní vrstvy počítají zcela suché (ČSN 73 1901-1:2020, čl. 6.2.1, pozn. 2). Plán stabilizace má u přitížení uvádět hmotnost po oblastech. Tloušťku, kterou na stavbě změříte, převedete na hmotnost podle sypné hmotnosti materiálu:

Hustoty z tabulky 9 předpisu FATRAFOL-S (06/2024), hmotnost vrstvy je výpočet tloušťka × hustota. Potřebnou hmotnost pro jednotlivé oblasti určuje plán stabilizace, ne tahle tabulka.

Přitížení nezachytí smršťování fólie. Výrobce proto i pod kačírkem nebo dlažbou kotví fólii po obvodu střechy. Kde se sklon střechy prudce mění, osazuje liniové prvky z poplastovaného plechu a fólii k nim přivaří.

Dřevěné rošty jako stabilizaci výrobce hodnotí jako obvykle nedostatečné. Jak má být střecha vyspádovaná k vpustím, popisuje článek o spádu ploché střechy.

Zelená střecha a fotovoltaika

U střešní zahrady se pěstební souvrství po obvodu střechy a kolem nástaveb a prostupů nahrazuje pásem širokým aspoň 500 mm, například z kameniva frakce 4–32 mm v tloušťce 50 mm (ČSN 73 1901-3:2020, čl. 4.3.1.15).

Norma ho zdůvodňuje stabilitou vegetační vrstvy a ochranou navazujících konstrukcí před prorůstáním. Standardy Svazu zakládání a údržby zeleně (2019) ho požadují i z požárních důvodů.

Pás kameniva šířky 500 mm patří k zelené střeše. U střechy přitížené jen kačírkem se roh a okraj řeší dlažbou nebo kotvením podle plánu stabilizace. Hmotnost substrátu se pro sání počítá ze suchého stavu, stejně jako u kačírku.

Fotovoltaické panely na střeše jsou další plocha, na kterou působí vítr. Způsob osazení zařízení na střeše a zajištění jeho stability má stanovit projektová dokumentace (ČSN 73 1901-1:2020, čl. 7.2.1.4). Jak se konstrukce panelů na zelené střeše přitěžuje substrátem, popisuje článek o biosolární střeše.

Tlak zespodu: kdy se k sání přidá přetlak

Na střechu nepůsobí jen sání shora. ČSN 73 1901-1:2020 upozorňuje, že nad prostorem otevřeným do venkovního prostředí, u horního pláště větraných střech a nad prostory s nerovnotlakým větráním působí kromě sání i tlak zespodu (čl. 6.2.1, pozn. 1). Oba účinky se pak sčítají a kotvy nebo přitížení musí přenést jejich součet.

Tabulka výrobce fólie z předchozího oddílu tlak zespodu nepočítá, protože předpokládá uzavřenou střešní konstrukci. U lehké střechy na trapézovém plechu nebo na dřevěném záklopu podklad sám vzduchotěsný není a je potřeba vědět, kterou vrstvu skladby projekt počítá jako vzduchotěsnou.

Obvykle je to parozábrana. Kde projekt počítá s přetlakem vzduchu od větru v interiéru, musí vzduchotěsná vrstva tomuto zatížení odolat a její spoje a napojení musí zůstat trvale vzduchotěsné (ČSN 73 1901-1:2020, čl. 7.2.5.6 a 7.2.5.7). Proč na parozábraně záleží i kvůli vlhkosti, vysvětluje článek o kondenzaci v ploché střeše.

U lehké dřevostavby řeší statik sání i pro celou budovu, ne jen pro střešní plášť. Jak se taková stavba kotví k základové desce, popisuje článek o kotvení dřevostavby proti větru.

Okraj střechy a oplechování

Na okraji a v rohu je sání největší a zároveň se tam potkává nejvíc vrstev. ČSN 73 1901-3:2020 požaduje řešit okraj jednoplášťové střechy tak, aby vítr nepronikal mezi vrstvy (čl. 4.3.1.17). Svislá část hydroizolace musí mít opatření proti sesunutí, u fólie hlavně mechanické připevnění, a horní okraj musí být spolehlivě připevněný (čl. 4.3.1.6).

Výrobce FATRAFOL u atiky ze sendvičových panelů na lehkých halových střechách uvádí, že u pásů fólie souběžných s atikou nemá být nejbližší kotevní řada ve vodorovné ploše dál než 950 mm od vnitřního líce atiky, pokud výpočet neurčí jinak. Kotvy vnitřních koutových lišt tam podle něj přenášejí i síly od větru.

Oplechování atiky a závětrné lišty leží celé v rohové a okrajové oblasti. Jejich kotvení patří do projektu stejně jako kotvy fólie.

Co dělá stavební klempíř a jak se jeho práce kontroluje, je v článku o klempířských pracích. Stejný princip platí na fasádě: nároží a pás pod atikou mají hustší kotvení, viz článek o větrané fasádě.

Co musí být v projektu: plán stabilizace po oblastech

ČSN 73 1901-3:2020 v čl. 5.1 doporučuje uvést v dokumentaci pro provádění stavby, jak je hydroizolace zajištěná proti sání v jednotlivých oblastech střechy. U kotvení typ, počet a rozmístění kotev, u lepení typ, množství a rozmístění lepidla, u přitížení typ, hmotnost a rozložení stabilizační vrstvy. Na stavbě se tomu říká kotevní plán.

ČSN 73 1901-1:2020 doporučuje, aby dokumentace pro povolení stavby obsahovala návrh stabilizace vrstev a dokumentace pro provádění jeho návrh i posouzení (čl. 8.2 a 8.3).

Jde o doporučení, ne příkaz. Příloha č. 14 vyhlášky č. 146/2024 Sb. normu ČSN 73 1901 neuvádí, závaznou ji dělá smlouva nebo projekt, který se na ni odvolá.

Vyhláška ale k požadavku na mechanickou odolnost stavby (§ 16) uvádí v příloze č. 14 normu pro zatížení větrem ČSN EN 1991-1-4.

Kotvy se navrhují na zatížení podle souboru norem ČSN EN 1991 a na únosnost podkladu (ČSN 73 1901-1:2020, čl. 7.2.2). Výpočet tedy patří ke každé střeše, plán stabilizace je způsob, jak ho přenést na stavbu.

Výrobce FATRAFOL nabízí informativní výpočet kotevního plánu, obvykle pro střechy od 400 m². Sám píše, že tento výpočet nenahrazuje statický výpočet pro realizaci, který dělá statik. U rodinného domu proto plán stabilizace zpracovává projektant se statikem.

Co v plánu stabilizace hledat

Kotevní plán, který je jen tabulkou z katalogu bez výkresu oblastí a bez rozměrů, neříká, kolik kotev patří do rohu vaší střechy. Takový podklad se před zahájením vrací projektantovi.

Co na stavbě kontroluje technický dozor

Technický dozor kontroluje stabilizaci ploché střechy proti větru ve třech chvílích: v projektu před podpisem smlouvy, při pokládce před zakrytím kotev a při převzetí. Kotvy se počítají na metru čtverečním v každé oblasti a porovnávají s plánem. Pod kačírkem, dlažbou nebo substrátem už spočítat nejdou.

Na stavbě procházím tyhle body:

1. Plán stabilizace. Výkres oblastí F, G, H a I s rozměry, vstupy výpočtu a typem kotev. Když chybí, vyžádá se před zahájením pokládky.
2. Výtažná zkouška. U rekonstrukce a starého podkladu protokol výtažné zkoušky před pokládkou a jeho srovnání s únosností kotvy v plánu.
3. Tepelná izolace. Poloha desek zajištěná lepením nebo kotvami, i na volném konci každého pracovního záběru.
4. Kotvy po oblastech. Počet kotev na 1 m² v oblasti F, G, H a I, rozteč v řadě a vynechané kotvy.
5. Typ a délka kotev. Dodací listy, korozní odolnost a délka kotvy proti tloušťce izolace podle výrobce kotev.
6. Okraj a atika. Liniové kotvení po obvodu, vzdálenost první kotevní řady od atiky a připevnění svislé fólie.
7. Přitížení. Tloušťka a frakce kačírku, separační textilie a dlažba v rozích a na okraji podle plánu.
8. Fotodokumentace. Fotky kotev po oblastech do stavebního deníku, dokud nejsou zakryté.

Fotky s datem a polohou na střeše patří do stavebního deníku. Po zakrytí jsou jediným dokladem, kolik kotev v rohu je. Další kontrolní body střechy, od spádu po klempířské prvky, shrnuje článek o kontrole střechy a krovu.

Fólie volně položená přes noc bez kotev a bez přitížení je riziko během stavby, ne až po dokončení. Proto se dívám, jak je záběr zajištěný na konci směny. Těsnost svarů je samostatná kontrola, kotvy ji nenahradí. Jak se těsnost svarů fólie zkouší, popisuje článek o hledání netěsnosti ploché střechy.

Co dát do smlouvy o dílo

• Dodání plánu stabilizace po oblastech před zahájením prací na střeše.
• Odkaz na ČSN 73 1901-1 a ČSN 73 1901-3, aby norma platila jako závazná.
• U rekonstrukce výtažné zkoušky kotev jako součást ceny, s protokolem.
• Doložení typu a počtu kotev dodacími listy a fotkami po oblastech.
• Přejímku stabilizace před zakrytím kačírkem, dlažbou nebo substrátem.
• Předem dohodnutý postup, když zkouška ukáže nižší únosnost podkladu: víc kotev, nebo jiný způsob stabilizace.

Kdy si kontrolu uděláte sami

Když zhotovitel dodá plán stabilizace s výkresem oblastí, protokol výtažné zkoušky a fotky kotev po oblastech, většinu kontroly zvládnete sami podle seznamu výš.

Dozor dává smysl tam, kde plán chybí, kde jde o rekonstrukci na starém podkladu, nebo kde nevíte, jak plán číst. V takovém případě popište stavbu v poptávkovém dotazníku.

Co dělat po vichřici

Po silném větru se plochá střecha prohlíží, i když pravidelná kontrola proběhla nedávno. ČSN 73 1901-1:2020 v informativní příloze B doporučuje kontrolovat stabilizační vrstvu a kotvy jednou ročně a navíc po silném větru: jestli jsou v původní poloze a plní funkci. Prohlídka začíná v rozích a na okrajích, protože tam je sání největší.

• Kačírek posunutý od okraje a z rohů, holá fólie.
• Zvednuté nebo posunuté dlaždice.
• Fólie zvlněná nebo nadzvednutá nad kotvami.
• Uvolněné oplechování atiky a závětrné lišty.
• Kačírek ve žlabu nebo u vpustí.

Za větru se na střechu nechodí. Poškození vyfoťte z bezpečného místa a písemně oznamte firmě, která střechu dělala.

Firma nadzvednutou fólii provizorně zajistí zatížením a pak se v tom místě zkontrolují kotvy i svary. Když se poškození opakuje na stejném místě, je to otázka pro plán stabilizace, ne jen pro opravu.

Rozhodují rohy a okraje. Kotvy v nich se dají spočítat jen do chvíle, než je zakryje kačírek.

Časté otázky

Proč vichřice strhává hlavně okraje ploché střechy?

Na hraně střechy se proud vzduchu odtrhne od povrchu a za hranou vznikne podtlak, kterému se říká sání. Největší je v rohové oblasti, kde vítr přechází přes dvě hrany, a v pásu podél okraje. Ke středu střechy klesá. Výrobce fólie FATRAFOL ve svém předpisu uvádí v rohové oblasti zhruba dvojnásobné zatížení než ve vnější ploše za okrajem. Kde kotvy nebo přitížení nestačí, projeví se to nejdřív tam.

Kolik kotev na m² má mít fólie na ploché střeše?

Přesný počet pro každou oblast střechy určuje kotevní plán podle výpočtu. Výrobce fólie FATRAFOL doporučuje nejméně 2 kotvy na m² i tam, kde výpočet vyjde méně, kvůli smršťování fólie. Jeho informativní tabulka dává pro budovu vysokou 5 m ve větrné oblasti II a kategorii terénu II v rohové oblasti 4,7 kotvy na m² a ve vnější ploše 2,3. Tabulka ale kotevní plán nenahrazuje.

Je kotevní plán ploché střechy povinný?

ČSN 73 1901-3:2020 v čl. 5.1 doporučuje uvést v dokumentaci pro provádění stavby stabilizaci hydroizolace proti sání po jednotlivých oblastech střechy: typ, počet a rozmístění kotev, nebo hmotnost přitížení. Závazná je norma tehdy, když se na ni odvolá smlouva nebo projekt. Výpočet zatížení větrem patří ke každé střeše. Bez plánu po oblastech nejde počet kotev v rohu na stavbě zkontrolovat.

Stačí kačírek k přitížení fólie na ploché střeše?

Ve vnější a vnitřní ploše stačit může, tloušťku určuje statický výpočet. V rohové a okrajové oblasti výrobce fólie FATRAFOL doporučuje kačírek kombinovat s betonovými dlaždicemi nebo fólii stabilizovat jinak, třeba kotvami. Hmotnost přitížení se pro sání počítá ze suchého materiálu (ČSN 73 1901-1:2020, čl. 6.2.1, pozn. 2). Vrstva 50 mm kačírku frakce 16–32 mm váží při hustotě 1 750 kg/m³, kterou uvádí výrobce, kolem 88 kg/m².

Pomáhá atika proti sání větru?

Pomáhá, ale kolik, se nedá říct jedním číslem. Výrobce fólie FATRAFOL řadí výšku atiky mezi vlivy na velikost sání a svou tabulku kotev počítá bez jejího příznivého vlivu. U konkrétního domu to spočítá statik. Číselnou minimální výšku atiky ČSN 73 1901-3:2020 nestanoví. Normové číslo je 150 mm, o které musí hydroizolace na atice přesahovat povrch střechy. Atika je přitom zatížená větrem i sama a její kotvení patří do projektu.

Co je výtažná zkouška kotev a kdy je potřeba?

Výtažná zkouška je zkouška na střeše, při které se kotva přístrojem vytahuje z podkladu a změří se síla, kterou podklad udrží. Výrobce fólie FATRAFOL ji vyžaduje vždy u rekonstrukcí a u starších podkladů, jako jsou betonové mazaniny, lehčené betony, původní dřevěné záklopy a tenké plechy. U sanací uvádí, že výtažná síla na kotvu by neměla být pod 1000 N.

Jak zjistím větrnou oblast pro svůj dům?

Větrnou oblast určuje mapa v národní příloze normy ČSN EN 1991-1-4, na kterou odkazuje vyhláška č. 146/2024 Sb. Do výpočtu patří i kategorie terénu podle okolí stavby a výška budovy. Hodnoty má mít technická zpráva statika k projektu. Když je v projektu nenajdete, zeptejte se projektanta, z jakých vstupů vychází plán stabilizace střechy.

Co dělat, když vítr nadzvedl fólii na ploché střeše?

Za větru na střechu nelezte. Poškození vyfoťte z bezpečného místa a písemně oznamte firmě, která střechu dělala. Ta fólii provizorně zajistí zatížením a pak v tom místě zkontroluje kotvy a svary. ČSN 73 1901-1:2020 v příloze B doporučuje po silném větru mimořádnou kontrolu stabilizační vrstvy a kotev. Prohlídka začíná v rozích a na okrajích.

Zdroje a normy

• ČSN 73 1901-1:2020: Navrhování střech, Část 1: Základní ustanovení, čl. 6.2.1 pozn. 1 a 2, 7.2.1.4, 7.2.2, 7.2.5.6, 7.2.5.7, 7.2.9.1, 8.2, 8.3, příloha B
• ČSN 73 1901-3:2020: Navrhování střech, Část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi, čl. 4.1.2.1, 4.1.7.1, 4.1.11, 4.2.1.1, 4.2.4.4, 4.2.4.5, 4.3.1.1, 4.3.1.6, 4.3.1.7, 4.3.1.15, 4.3.1.17, 4.3.3, 5.1
• Vyhláška č. 146/2024 Sb.: Vyhláška o požadavcích na výstavbu, § 16 a příloha č. 14.
• ČSN EN 1991-1-4 ed. 2: Zatížení konstrukcí, Část 1-4: Obecná zatížení, Zatížení větrem, mapa větrných oblastí v národní příloze; hodnoty z normy článek neuvádí
• Fatra, a.s.: FATRAFOL-S, Hydroizolace střech, Konstrukční a technologický předpis, vydání 06/2024, kap. 3.2.2, 3.2.3, 3.6.2.1, 3.6.2.2, 3.6.2.3; obr. 2 (zóny), tab. 8 (zatížení a hustota kotev), tab. 9 (hustoty stabilizačních vrstev).
• Svaz zakládání a údržby zeleně: Vegetační souvrství zelených střech, Standardy, 2019, kap. 7.5 a 7.10.