Poradna

Jak najít netěsnost ploché střechy bez bourání: která metoda na jakou skladbu

Autor: Ing. Otakar Hobza, technický a stavební dozor. Publikováno 8. 10. 2026 · 30 min čtení

Proč voda kape jinde, než je díra ve fólii

Voda, která projde vadou v hydroizolaci, neteče svisle dolů. Rozlije se po parozábraně nebo po nosné konstrukci, nasákne do tepelné izolace a do interiéru vyteče v nejnižším místě, u spáry nebo u prostupu. Skvrna na stropě ukazuje, kde voda vytéká, ne kde vnikla dovnitř.

Když je ve skladbě parozábrana, zatečená voda nevysychá směrem do interiéru (ČSN 73 1901-3:2020, čl. 4.2.3.4). Zůstává ve skladbě, teče po ní a vytéká o několik metrů dál. Sonda přímo nad skvrnou proto často nic nenajde.

Vada navíc nemusí být ve fólii. ČSN 73 1901-1:2020 v čl. 3.14 počítá do hydroizolační konstrukce i detaily, které vodu zachytávají a odvádějí, včetně klempířských prvků.

Koruna atiky, napojení oplechování, prostup potrubí a vpust jsou místa, kde začínám hledat dřív než na ploše. Jak má vypadat správně provedený detail atiky ploché střechy, popisuje samostatný článek.

A mokro pod fólií nemusí být zatečená voda. U nevětrané střechy s chybou v parozábraně nebo se zabudovanou vlhkostí z betonu se voda pod hydroizolací objeví i bez jediné díry.

Rozdíl vysvětluje článek o kondenzaci v ploché střeše. Zkouška těsnosti ho nerozliší, sondy a měření vlhkosti ano.

Tři otázky, které rozhodnou o metodě

Metodu neurčuje cena ani nabídka firmy, ale skladba střechy. Rozhodují tři věci: z čeho je hydroizolace, co leží přímo pod ní a co leží na ní. U hledání zatékání ve stávající střeše přibývá čtvrtá otázka: je pod tepelnou izolací těsná parozábrana nebo monolitický strop?

1. Z čeho je hydroizolace. Fólie z PVC-P a TPO elektrický proud nevedou, černé EPDM ano, asfaltový pás s hliníkovou fólií v povrchu taky.
2. Co je přímo pod ní. Betonová deska a trapézový plech proud vedou. Tepelná izolace z EPS, PIR nebo minerální vlny a dřevěné bednění ho nevedou.
3. Co je na ní. Odkrytou fólii lze zkoušet všemi metodami. Pod kačírkem, dlažbou a vegetací zbývá elektroimpulzní zkouška a sondy, obojí s omezeními.
4. Jestli je pod izolací těsná parozábrana. Kouřová zkouška a stopovací plyn ji potřebují, jinak dým a plyn odcházejí do interiéru místo k vadě.

Odpovědi najdete v projektové dokumentaci, v dodacích listech nebo ve stavebním deníku. Když tam nejsou, pomůže jedna sonda u okraje střechy. Bez znalosti skladby objednáváte zkoušku, o které nevíte, jestli na vaší střeše funguje.

Jiskrová a elektroimpulzní zkouška: kdy fungují

Obě elektrické metody hledají místo, kudy projde proud skrz hydroizolaci do vodivého podkladu. Jiskrová zkouška pracuje s vysokým napětím na suché fólii, elektroimpulzní s nízkým napětím na mokré. Obě určí místo průniku s přesností na centimetry. Obě potřebují vodivou vrstvu přímo pod hydroizolací a krytinu, která sama proud nevede.

Jiskrová zkouška je kontrola, při které se po suché hydroizolaci vede kovový kartáč nabitý vysokým napětím.

V místě průniku přeskočí výboj do podkladu a přístroj ho ohlásí zvukem. Postup, nastavení napětí a obsah protokolu rozebírá samostatný článek o jiskrové zkoušce hydroizolace.

Elektroimpulzní zkouška, v zahraniční literatuře EFVM (vektorové mapování elektrického pole), pouští nízkonapěťové impulzy do navlhčeného povrchu.

Po obvodu plochy leží vodič, druhý pól je uzemněný na konstrukci. Obsluha dvěma sondami sleduje, kterým směrem proud teče, a jde po něm k místu úniku.

Podle přehledu Vokeyho (IIBEC 2014) dělí americká norma ASTM D7877 elektronické hledání netěsností na nízkonapěťové (48 V a méně, mokrá membrána) a vysokonapěťové (600 V a více, suchá membrána). Přístroje pro elektroimpulzní zkoušku používané v Česku pracují se 40 V (Šimčík, ČVUT 2023).

Bez vodivé vrstvy pod fólií zkouška nefunguje

Proud se musí z místa průniku vrátit do přístroje. Zpětnou cestou je vodivý podklad: železobetonová deska, trapézový plech nebo vodivá vrstva vložená přímo pod hydroizolaci (ASTM D7877-25; IIBEC Technical Advisory 018-2019).

Leží-li fólie na pěnovém polystyrenu, PIR nebo minerální vlně, obvod se neuzavře.

Tak vypadá běžná česká jednoplášťová střecha: PVC fólie na EPS, pod ním parozábrana z asfaltového pásu na betonu.

Suchá tepelná izolace proud nevede, takže jiskra z místa vady nemá kam přeskočit. U elektroimpulzní zkoušky se voda, která projde vadou, zastaví v izolaci nebo na parozábraně a k betonu nedojde. Fatra v technologickém předpisu označuje jiskrovou zkoušku na nevodivé izolaci za neprůkaznou nebo neproveditelnou (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 7.2.4).

Řeší se to v projektu. Pod fólii se položí vodivá vrstva, například skelná tkanina s vodivou úpravou nebo vícevrstvá fólie s hliníkovými vrstvami, napojená na zkušební přípojku nebo na oplechování okraje (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 2.3.3.2).

Výrobce hydroizolace má potvrdit, že vrstva neovlivní fólii ani záruku. Pod hotovou fólii se dodatečně položit nedá.

Dřevěné bednění a OSB desky jsou nevodivé stejně jako izolace. Pro plochou střechu na dřevostavbě proto platí totéž: bez vodivé vrstvy pod fólií elektrická zkouška nefunguje.

Černé EPDM a pásy s hliníkovou fólií

Černé EPDM obsahuje saze a vede elektrický proud. Jiskrová ani elektroimpulzní zkouška na něm nefungují, protože vodivá je celá membrána, ne jen místo vady (IIBEC Technical Advisory 018-2019; Carlisle SpecTopics 2023, výrobce EPDM).

Některé české nabídky EPDM mezi vhodné krytiny řadí. Odborné zdroje i výrobce uvádějí opak.

Totéž platí pro asfaltové pásy s kovovou fólií v povrchu, protože kov vede proud. Obyčejné asfaltové pásy se jiskrově zkoušet dají, pokud je pod nimi vodivý podklad.

Montážní návod DEK (leden 2025, čl. 13.4.3) u nich jiskrovou zkoušku označuje za použitelnou hlavně pro namátkovou kontrolu vybraných míst.

Na EPDM zbývají kouř, stopovací plyn a termovize. Spoje se kontrolují vizuálně a podle postupu výrobce membrány.

Pod kačírkem, dlažbou a zelení

Elektroimpulzní zkouška umí hledat i pod přitížením, protože pracuje s vodou, která přitížením proteče. Výsledek ale není zaručený. ASTM D8231-19 označuje zkoušku přes přitížení za neprůkaznou.

Výrobce fólií Sika v USA v technickém bulletinu 15-8 (2015) uznává jako kontrolu kvality jen zkoušku odkryté membrány před navezením přitížení. Fatra pod přitíženou fólii doporučuje vodivou vrstvu. S ní a bez dalších nevodivých vrstev nad fólií jde podle výrobce netěsnost přes kačírek nebo substrát většinou najít (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 5.2.5.3). Zkoušku před navezením substrátu popisuje článek o biosolární střeše.

Měření ruší kovy spojené s budovou: hromosvod, výztuž betonových vrstev nad hydroizolací, oplechování v kontaktu s kačírkem, kovové vpusti a žlaby.

Vadí i silné vrstvy substrátu a izolace, drenážní a filtrační textilie nebo ochranné fólie, které elektricky izolují (Sika TB 15-8). Nová střecha se proto zkouší dřív, než na ni přijde kačírek, dlažba nebo vegetace.

Kouřová zkouška, stopovací plyn, vakuový zvon a jehla

Tyto metody nepotřebují vodivý podklad, takže fungují i na tepelné izolaci, na dřevě a na EPDM. Kouř a stopovací plyn hledají průnik v ploše i ve spojích, ale vyžadují těsnou parozábranu nebo monolitický strop. Vakuový zvon, tlaková zkouška a jehla kontrolují jen spoje fólie.

Kouřová zkouška vhání pod hydroizolaci dým a sleduje, kde vychází na povrch. Podle montážního návodu DEK (2025, čl. 13.4.5) najde netěsnosti zhruba od 10 mm.

Zkouší se odkrytá hydroizolace po úsecích 100 až 200 m², jen při teplotě nad 0 °C. Oplechování a okraje se předem utěsní, jinak dým uniká jimi.

Stopovací plyn je směs dusíku a vodíku, lehčí než vzduch. Vhání se pod hydroizolaci a čichací sonda na povrchu hledá místo, kde vychází.

Funguje i tam, kde elektrické metody ne, včetně EPDM a složitých střech. Stejně jako kouř potřebuje těsnou parozábranu.

Kontrola spojů: vakuum, tlak a jehla

Vakuový zvon je průhledná komora, která se přiloží na spoj potřený mýdlovým roztokem a vývěvou se z ní odsaje vzduch. Bubliny ukážou netěsné místo (bublinková metoda podle ČSN EN 1593).

Na celou plochu se nepoužívá, protože je pomalá. Fatra jí podle technologického předpisu zkouší spoje v problémových místech: T-spoje, kouty, rohy, úžlabí a vtoky (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 7.2.2).

Tlaková zkouška se dělá u dvoustopých svarů z automatu. Do kanálku mezi dvěma svary se vžene vzduch a sleduje se pokles tlaku. Zkušební tlak a přípustný pokles patří do kontrolního a zkušebního plánu.

Zkušební jehla má zaoblený hrot a vede se podél svaru s mírným bočním tlakem. Kde hrot vnikne do spoje, svar chybí. Zkouší se po vychladnutí svaru a před ošetřením spoje zálivkou, protože zálivka vadu zakryje.

Fatra jehlou předepisuje projít všechny ruční svary a T-spoje a namátkově svary z automatu (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 7.2.1).

U asfaltových pásů se místo jehly používá špachtle, a to jen při teplotě pásu 10 až 20 °C (DEK 2025, čl. 13.4.2).

Kontrola spojů má oporu v normě. ČSN 73 1901-1:2020 v čl. 3.22 počítá s tím, že spoj povlakové hydroizolace je aspoň stejně vodotěsný jako samotný pás. Spoj, do kterého vnikne jehla, tomu nevyhovuje.

Termovize a měření vlhkosti: najdou mokro, ne díru

Termokamera ani vlhkoměr neukážou díru v hydroizolaci. Ukážou oblast, kde je tepelná izolace mokrá. Mokrá izolace drží teplo jinak než suchá, a proto se v noci na povrchu střechy liší teplotou. Výsledkem je mapa vlhka, ze které se cíleně vybírá místo pro sondu nebo pro elektrickou zkoušku.

Termovizní snímkování střechy se dělá podle ČSN EN 13187 v noci, na suchém povrchu, za slabého větru a v topné sezóně, kdy je mezi vytápěnou budovou a venkovním prostředím výrazný rozdíl teplot (Misar, 2011; Šimčík, ČVUT 2023).

Na obrácené střeše a pod kačírkem nebo dlažbou nefunguje. Jak termovizní měření probíhá, popisuje stránka o termovizní diagnostice na kdeutikateplo.cz.

Impedanční vlhkoměr se pokládá na povrch krytiny a měří, jak se pod ní mění elektrické vlastnosti materiálu. Do tepelné izolace dosáhne zhruba 100 mm, do betonu asi 20 mm.

Měří se na suchém povrchu nad +4 °C. Na vodivých krytinách, tedy na hliníkové fólii a EPDM, nefunguje (Misar 2011; Šimčík 2023).

Sonda je malý otvor v hydroizolaci, kterým se odebere vzorek každé vrstvy. Vzorek se zváží, vysuší a zváží znovu, rozdíl hmotnosti je vlhkost.

Jen sonda ukáže skutečnou skladbu a skutečné množství vody. Je bodová a otvor se po odběru opraví. Výsledky sond slouží i ke kalibraci vlhkoměru.

U opravované střechy to není volba. ČSN 73 1901-1:2020 v čl. 7.2.7.4 ukládá počítat při posouzení vlhkostního režimu se zjištěným množstvím vody ve skladbě.

Rozhodnutí, jestli starou skladbu ponechat, stojí na sondách, ne na odhadu. Kdy se stará PVC fólie dá natřít a kdy patří vyměnit, popisuje článek o renovaci staré PVC fólie. Přístroje, se kterými na stavbě měřím, popisuje článek o měřicích přístrojích technického dozoru.

Zátopová zkouška: kdy má smysl a kdy je to riziko

Zátopová zkouška zaslepí vpusti, napustí na hydroizolaci vodu a sleduje, jestli voda neprosakuje. Prokáže, že netěsnost existuje, ale neukáže kde. Má smysl na menší ohraničené ploše se staticky posouzenou nosnou konstrukcí a se skladbou, kterou voda při netěsnosti neznehodnotí, typicky na terase před pokládkou dlažby. Na velké zateplené střeše je to krajní řešení.

Deset centimetrů vody je zatížení 1 kN/m², tedy asi 100 kg na každý metr čtvereční. ČSN 73 1901-1:2020 v čl. 6.2.11 ukládá stanovit pro střechu mezní výšku hladiny vody.

Když ji nikdo nestanovil, počítá se s nulou od nejnižšího místa hydroizolace. Napuštění vody nad tuto úroveň proto patří k posouzení statika, včetně průhybu.

Druhé riziko je samotná voda. Když hydroizolace netěsní, voda nasákne do tepelné izolace a může prosáknout do interiéru.

Montážní návod DEK (2025, čl. 13.4.4) zátopovou zkoušku označuje za krajní řešení a nad minerální vlnou, lehčenými betony a násypy ji vylučuje. Nezkouší ani nic, co je nad hladinou, tedy horní část detailů atiky a prostupů.

Kdy ji připouští odborná pravidla a jak se dělá

Zátopová zkouška přesto zůstává uznávaným postupem. Směrnice České hydroizolační společnosti ČHIS 07 (listopad 2023) v čl. 5.8.3 ji uvádí jako použitelnou tam, kde nehrozí znehodnocení vrstev, povrchů nebo zařízení v interiéru.

ČSN 73 1901-3:2020 ji v informativní příloze A uvádí mezi návrhovými namáháními hydroizolace vodou, ve stejné skupině jako kaluže na ploché střeše. Postup zkoušky neuvádí.

V praxi se používá hladina asi 10 cm nad nejvyšším místem zkoušené části s ohledem na nejnižší výšku, do které je hydroizolace vytažená v detailech.

Voda se obarví, plocha má přepad a zkouška trvá 1 až 3 dny (DEK 2025), podle technologického předpisu Fatry 24 až 48 hodin (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 7.2.3).

Nedělá se za mrazu, deště ani silného větru. Česká norma s postupem pro střechy není. Používá se upravený postup z ČSN 75 0905 pro zkoušky vodotěsnosti nádrží (Fatra, tamtéž).

Článek o spádu ploché střechy doporučuje zátopovou zkoušku u terasy nad obytnou místností před pokládkou dlažby. Plocha je malá a po zakrytí dlažbou se těsnost levně neověří.

Podmínky platí i tam: posouzení statika a skladba, kterou voda při netěsnosti nenasákne, nebo pojistná hydroizolace pod ní.

Srovnání metod: co která najde a co neumí

Tabulka shrnuje, co každá metoda ukáže, jak přesně určí místo a kde nefunguje. Elektrické metody lokalizují nejpřesněji, ale mají nejvíc podmínek. Kouř a plyn potřebují těsnou parozábranu. Termovize a vlhkoměr najdou následek, ne příčinu. Zátopová zkouška odpoví jen ano, nebo ne.

Která metoda se hodí na vaši střechu

Pomůcka níže projde stejné otázky, které technický dozor klade na začátku průzkumu: co hledáte, z čeho je hydroizolace, co je pod ní, co je na ní a jestli je pod izolací těsná parozábrana. Výsledkem je doporučená metoda, seznam metod, které na vaší skladbě nefungují, a důvod.

Když na otázku o skladbě odpovíte „nevím“, pomůcka doporučí nejdřív zjistit skladbu z projektu nebo sondou. Elektrická zkouška na střeše bez vodivé vrstvy vadu najít nemusí a účtuje se stejně.

Kolik stojí hledání netěsnosti ploché střechy

U rodinného domu se nabídky na jednu zkoušku pohybují zhruba od 5 000 do 14 000 Kč podle metody a firmy (veřejné ceníky českých firem, staženo 7. 10. 2026). U velkých ploch se počítá za metr čtvereční. Ceny se přímo srovnat nedají, liší se v dopravě, protokolu, metodě a v tom, jestli jsou uvedené s DPH.

• jiskrová zkouška střechy do 100 m²: od 10 000 Kč bez DPH, doprava zvlášť, protokol s fotografiemi v ceně;
• jiskrová zkouška hodinovou sazbou: 1 800 Kč za hodinu bez dopravy a oprav, ceník neuvádí, zda s DPH;
• kouřová zkouška do 100 m²: 5 000 Kč bez dopravy, ceník neuvádí, zda s DPH;
• kontrola střechy rodinného domu kolem 100 m² bez určení metody: 5 000 až 7 000 Kč;
• termografie střechy rodinného domu 130 m²: 14 000 Kč.

Ceníky nejsou datované a firmy je mění. Berte je jako řád velikosti, ne jako nabídku.

Přístrojová zkouška se nevyplatí, když je vada vidět. Odlepená fólie na koruně atiky, rozpojený spoj oplechování nebo ucpaná vpust se najdou prohlídkou za denního světla.

ČSN 73 1901-1:2020 v informativní příloze B doporučuje kontrolovat krytinu a vtoky po půl roce a hydroizolační vrstvu jednou za rok. Přístroj přichází na řadu, když prohlídka nic nenajde a voda teče dál.

Co na stavbě kontroluje technický dozor

U nové střechy kontroluju, aby zkouška těsnosti byla naplánovaná dřív, než se začne stavět, a provedená dřív, než se hydroizolace zakryje. U stávající střechy, aby se metoda vybrala podle skladby a aby před opravou proběhly sondy. Konkrétně jde o tyto body:

• Kontrolní a zkušební plán v projektu. Podle ČSN 73 1901-1:2020, čl. 9.1 až 9.4 by měl projektant v dokumentaci pro provádění stavby stanovit kontroly a přejímací zkoušky vrstev a jejich četnost. Metodu norma neurčuje, určí ji plán. Fatra žádá, aby se zkoušky těsnosti předem dohodly s vedením stavby a technickým dozorem stavebníka a schválil je projektant (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 7.2).
• Vodivá vrstva. Má-li se fólie na tepelné izolaci zkoušet elektricky, musí být vodivá vrstva v projektu a v rozpočtu, s potvrzením výrobce fólie.
• Načasování. Zkouška po dokončení hydroizolace a detailů, před kačírkem, dlažbou, vegetací a fotovoltaikou. Směrnice ČHIS 07 (2023), čl. 5.8.3 doporučuje protokolární převzetí hydroizolace před zakrytím a kontrolu těsnosti vhodnou, zpravidla nedestruktivní metodou.
• Opakování po dalších profesích. Po montáži fotovoltaiky nebo vzduchotechniky se zkouška v dotčených místech opakuje. Co dalšího sledovat, je v článku o kontrole fotovoltaiky a tepelného čerpadla.
• Spoje. Jehla nebo vakuový zvon vedle elektrické zkoušky, protože přitisknutý nesvařený spoj elektrická zkouška nemusí ukázat.
• Protokol. Co se zkoušelo, kdy, čím a s jakým nastavením, co se nezkoušelo, plánek nálezů, opravy a výsledek opakované zkoušky.
• Smlouva. Zkouška jako podmínka převzetí hydroizolace a opakovaná zkouška po nálezu na náklady zhotovitele.
• Stávající střecha. Nejdřív prohlídka detailů, pak metoda podle skladby, před rozhodnutím o opravě sondy podle ČSN 73 1901-1:2020, čl. 7.2.7.4.

Trvalá kontrola zatékání

Nad prostory, kde by voda způsobila velkou škodu, se dá zatékání hlídat konstrukcí. ČSN 73 1901-3:2020 v čl. 4.1.9.3 doporučuje odvodnit pojistnou hydroizolaci tak, aby viditelný odtok vody signalizoval poruchu hlavní vrstvy.

Tatáž norma v poznámce k čl. 4.3.2.3 uvádí jako jednu z variant částečně průhledné propojovací potrubí nad zpětnou klapkou.

ČSN 73 1901-1:2020 v čl. 7.2.14.3 při požadavku na vyšší hydroizolační spolehlivost, například nad archivy, doporučuje i detekční a lokalizační systém a elektronické kontroly, konkrétní metodu neurčuje.

Trvalé systémy se senzory ve skladbě popisuje článek o monitoringu vlhkosti senzory. U šikmé střechy vypadá kontrola jinak, viz kontrola střechy a krovu.

Když do nové střechy zatéká v záruce, nález z přístrojové zkoušky s plánkem a fotografiemi je podklad pro reklamaci vady stavby.

Časté otázky

Jde jiskrová zkouška na EPDM?

Na černé EPDM ne. Membrána obsahuje saze a vede elektrický proud, takže jiskrová ani elektroimpulzní zkouška na ní vadu nerozliší (IIBEC Technical Advisory 018-2019; Carlisle 2023). Na EPDM se netěsnost hledá kouřem nebo stopovacím plynem, pokud je pod izolací těsná parozábrana, mokrá izolace termovizí a spoje vizuálně podle postupu výrobce.

Najde se netěsnost pod kačírkem nebo zelenou střechou?

Elektroimpulzní zkouškou často ano, pokud je pod fólií vodivý podklad. Pracuje s vodou, která přitížením proteče. Výsledek ale není zaručený: ASTM D8231-19 označuje zkoušku přes přitížení za neprůkaznou a měření ruší hromosvod, výztuž nebo kovové oplechování. Spolehlivá je zkouška odkryté hydroizolace, proto se nová střecha zkouší před navezením kačírku nebo substrátu.

Proč elektrická zkouška nic nenašla, a přesto do střechy zatéká?

Nejčastější důvody jsou tři. Pod fólií chybí vodivá vrstva a voda se zastaví na parozábraně, takže se obvod neuzavře. Vada je v detailu nad fólií, například v oplechování atiky. Nebo nejde o zatékání, ale o kondenzaci vodní páry pod hydroizolací. Rozliší to sondy a měření vlhkosti ve skladbě.

Je zátopová zkouška zastaralá?

Není. Směrnice ČHIS 07 z roku 2023 ji uvádí jako použitelnou tam, kde nehrozí znehodnocení vrstev ani interiéru. Vyžaduje ale posouzení statika, protože 10 cm vody znamená zatížení 1 kN/m², a neukáže místo vady. Hodí se na menší ohraničenou plochu, typicky terasu nad obytnou místností před pokládkou dlažby.

Kolik stojí hledání netěsnosti ploché střechy u rodinného domu?

Podle veřejných ceníků českých firem stažených 7. 10. 2026 zhruba 5 000 až 14 000 Kč za jednu zkoušku, podle metody a firmy. Jiskrová zkouška do 100 m² začíná u jedné firmy na 10 000 Kč bez DPH, kouřová do 100 m² stojí u jiné 5 000 Kč a ceník neuvádí, zda s DPH. Ceny se liší tím, jestli zahrnují dopravu, protokol a fotografie.

Pozná termokamera díru ve fólii?

Ne přímo. Termokamera ukáže oblast, kde je tepelná izolace pod hydroizolací mokrá, protože se v noci ochlazuje jinak než suchá. Snímkuje se v noci, na suchém povrchu, za slabého větru a v topné sezóně, kdy je mezi budovou a venkem výrazný rozdíl teplot. Na obrácené a přitížené střeše nefunguje. Místo vady pak upřesní elektrická zkouška nebo sonda.

Dá se netěsnost hledat v zimě?

Záleží na metodě. Kouřová zkouška se dělá při teplotě nad 0 °C a zátopová ne za mrazu. Jiskrová zkouška potřebuje suchý povrch bez rosy, mlhy a námrazy. Elektroimpulzní pracuje s vodou na povrchu, takže na zamrzlé střeše nejde. Termovizi naopak chladné období vyhovuje, protože potřebuje rozdíl teplot mezi budovou a venkem.

Předepisuje norma zkoušku těsnosti ploché střechy?

Konkrétní zkoušku ne. ČSN 73 1901-1:2020 doporučuje, aby projektant stanovil kontrolní a zkušební plán včetně přejímacích zkoušek, a u střech s požadavkem na vyšší spolehlivost doporučuje detekční systém a elektronické kontroly. Jiskrová zkouška ani postup zátopové zkoušky v normě nejsou. Závazné je to, co stojí v kontrolním a zkušebním plánu a ve smlouvě o dílo.

Zdroje a normy

• ČSN 73 1901-1:2020 Navrhování střech, Část 1: Základní ustanovení (vydání 2020-10), čl. 3.14, 3.22, 6.2.11, 7.2.1.4, 7.2.7.4, 7.2.14.3, 9.1 až 9.4, příl. B
• ČSN 73 1901-3:2020 Navrhování střech, Část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi (vydání 2020-10), čl. 4.1.9.3, 4.2.3.4, 4.3.2.3, příl. A
• Směrnice ČHIS 07, Česká hydroizolační společnost, listopad 2023, čl. 5.8.3.
• ASTM D7877-25 Standard Guide for Electronic Methods for Detecting and Locating Leaks in Roofing and Waterproofing Membranes (abstrakt).
• IIBEC Technical Advisory No. 018-2019 Electronic Leak Detection.
• Vokey D., Electronic Leak Detection Methods for Locating Leaks in Waterproofing Membranes, IIBEC 2014.
• Carlisle SyntTec, SpecTopics: Electronic Leak Detection Systems, 12. 4. 2023.
• Sika USA, Technical Bulletin 15-8: ELD testing limitations, 11. 8. 2015.
• DEK, Montážní návod asfaltové pásy, leden 2025, kap. 13.4.
• Fatra, FATRAFOL-S Konstrukční a technologický předpis, vydání 06/2024, čl. 2.3.3.2, 5.2.5.3, 7.2 až 7.2.4.
• Misar I., Stavebně-technický průzkum vad a poruch střešních plášťů, 25. 7. 2011.
• Šimčík S., Kontrola těsnosti povlakových hydroizolací, bakalářská práce ČVUT 2023.
• Chamberlin Ltd., Keener: High voltage or low voltage, 14. 7. 2021.
• ASTM D8231-19 (citováno přes Waterproof! magazine, Electronic leak detection: an update, 19. 4. 2020); aktuální vydání D8231-24a.
• Waterproof! magazine 19. 4. 2020 (nevodivé podklady, vodivá rohož a primer).
• Stopovací plyn N2/H2, popis metody (prüfdach.at).
• ČSN EN 13187: Tepelné chování budov, kvalitativní detekce tepelných nepravidelností v pláštích budov, infračervená metoda
• ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží (vydání 2014).
• Veřejné ceníky českých firem (jiskrová, kouřová, termografie, kontrola), staženo 7. 10. 2026, firmy v textu nejmenovány