Poradna · Hrubá stavba

Chytrý dům v hrubé stavbě: kudy vést kabely, aby drážky neoslabily zdivo

Autor: Ing. Otakar Hobza, technický a stavební dozor. Publikováno 8. 10. 2026 · 23 min čtení

Chytrá elektroinstalace se kreslí jinak než klasická. Z mnoha krabic vede samostatné vedení až do rozvaděče, k tomu sběrnice, datové kabely, čidla na fasádě a kabely z fotovoltaiky. Pro zdivo to znamená víc drážek a širší svazky tam, kde se vedení sbíhají.

Co natáhnout, tady neřeším. To je v článku o chytré domácnosti v elektroprojektu a cenu přípravy rozebírá článek o chytré domácnosti v rozpočtu stavby. Tady jde o stavební otázku: kudy kabely vést, aby drážka neoslabila stěnu, nika rozvaděče měla překlad a prostup neporušil izolaci.

Proč chytrý dům mění hrubou stavbu

Chytrý dům přidává hrubé stavbě tři věci. Víc vedení, které se sbíhá do jednoho místa, takže u rozvaděče vznikají svazky. Víc prostupů obálkou pro čidla, kamery, žaluzie a fotovoltaiku. A dřívější rozhodnutí: trubky do stropu se kladou před betonáží, niky a šachty vznikají při zdění.

Klasický rozvod vede okruhem od krabice ke krabici. U hvězdicového zapojení vede z každého prvku vlastní vedení až do rozvaděče. Počet kabelů na posledních metrech před rozvaděčem tím roste a do jedné drážky se nevejde.

Nic z toho není nová povinnost. Je to pořadí prací, které se u chytrého domu musí naplánovat dřív. Po betonáži a po vyzdění se trasa mění jen vrtáním, bouráním nebo vedením po povrchu.

Jak hluboká a široká smí být drážka ve zdivu

Svislá drážka vytvořená v hotovém zdivu smí mít bez statického výpočtu nejvýš 30 mm hloubky u každé tloušťky stěny od 85 mm a šířku 100 až 200 mm podle tloušťky. Vodorovná drážka ve stěně tloušťky 85 až 115 mm bez výpočtu nesmí být žádná. Meze stanoví ČSN EN 1996-1-1:2024-03, čl. 10.6.

Drážka je podle normy rýha vytvořená ve zdivu. Výklenek je prostor vytvořený v líci stěny (čl. 3.1.10.1 a 3.1.10.2). Pro obojí platí stejné tabulky. Česká národní příloha jejich hodnoty nemění, v ČR platí doporučené hodnoty normy.

Svislé drážky a výklenky

Norma rozlišuje drážky vytvořené po vyzdění a drážky vytvořené už při zdění. U prvních omezuje hloubku a šířku. U vytvořených při zdění omezuje šířku a tloušťku stěny, která za drážkou zbude.

ČSN EN 1996-1-1:2024-03, tabulka 10.1. Rozměry svislých drážek a výklenků, které nevyžadují ověření výpočtem.

Do hloubky drážky se počítá i dutina, kterou fréza při řezání otevře (čl. 10.6.2). Měří se k nejhlubšímu místu, ne k nastavení frézy. Pro ilustraci: v děrované cihle může drážka s frézou nastavenou na 25 mm po otevření dutiny měřit přes 30 mm.

Další meze se týkají polohy. Konec drážky má být vodorovně nejméně 225 mm od otvoru ve stěně. Mezi drážkou a otvorem i mezi dvěma sousedními drážkami omezené délky má zůstat aspoň dvojnásobek šířky té širší, a to i když každá leží z jiné strany stěny.

Součet šířek všech svislých drážek a výklenků ve stěně nemá přesáhnout 0,13násobek délky stěny (čl. 10.6.2). U stěny dlouhé 4 m je to 520 mm dohromady.

Silnější stěny mají jednu výjimku. U stěny od 225 mm smí svislá drážka, která od podlahy nesahá výš než do třetiny výšky podlaží, mít až 80 mm hloubky a 120 mm šířky. To se hodí pro vývody a zásuvky nízko nad podlahou.

Vodorovné a šikmé drážky

Pro vodorovné a šikmé drážky jsou meze přísnější. Mají ležet v pásu do jedné osminy světlé výšky podlaží nad podlahou nebo pod stropem. Při světlé výšce 2,6 m je to pás 325 mm. Hloubka záleží na tloušťce stěny a délce drážky.

ČSN EN 1996-1-1:2024-03, tabulka 10.2. Rozměry vodorovných a šikmých drážek, které nevyžadují ověření výpočtem.

K tabulce patří další podmínky z čl. 10.6.3. Konec drážky nejméně 500 mm od otvoru. Mezi dvěma sousedními drážkami omezené délky nejméně dvojnásobek délky té delší. Šířka nejvýš polovina tloušťky stěny.

U stěny silnější než 175 mm smí být drážka o 10 mm hlubší, když se vyřízne nástrojem nastaveným přesně na hloubku. Stěna od 225 mm smí mít takto vyříznutou drážku hlubokou do 10 mm z obou stran.

Norma tabulku váže ještě na podmínku, že výstřednost zatížení v místě drážky je menší než třetina tloušťky stěny (čl. 10.6.3). Tu posoudí statik, ne elektrikář.

Ve stěně 115 mm tedy vodorovná drážka bez výpočtu nevznikne vůbec. Kabel k vypínači se v ní vede svisle od stropu nebo od podlahy.

Nosná stěna, příčka a kdy volat statika

Drážka v nosné stěně zakázaná není. V mezích tabulek norma vliv drážky na únosnost zanedbává a výpočet nechce. Nad mezemi se únosnost oslabeného průřezu ověřuje výpočtem, a to je práce statika (čl. 10.6.2 a 10.6.3).

Dvě pravidla platí bez ohledu na rozměr. Drážka ani výklenek nesmí vést přes překlad ani jiný nosný prvek ve stěně. Ve vyztuženém zdivu smí být jen tam, kde je navrhl projektant (čl. 10.6.1).

V ČR má nosná zděná stěna nejméně 140 mm (národní příloha, NA.2.14). Stěny tloušťky 85 až 115 mm proto nosné nejsou. Norma tabulky na nosné stěny neomezuje. U příčky je v praxi beru jako horní mez.

U nenosné příčky se hlídá stabilita a trhliny. Pro stabilitu má norma obecný požadavek: drážky ji nesmí ovlivnit (čl. 10.6.1).

Výrobce zdiva může mít pravidlo přísnější. Wienerberger v podkladu pro provádění Porotherm (6. vydání, 2025) uvádí pro jednostrannou strojní drážku u běžných staveb obecně nejvýš šestinu tloušťky zdiva. U příčky 115 mm to vychází asi na 19 mm, tedy méně než 30 mm z tabulky. Na stavbě držím přísnější z obou hodnot.

Která edice normy platí

ČSN EN 1996-1-1 vyšla v nové edici v březnu 2024 a drážky má v čl. 10.6. Podklady výrobců, například Wienerberger 2025, citují čl. 8.6, tedy číslování edice z listopadu 2013. Národní předmluva nové edice dovoluje starší edici používat souběžně do 30. 3. 2028. Když projekt nebo technický list odkazuje na čl. 8.6, jde o drážky a výklenky ve starším číslování.

Frézovat, ne sekat

Wienerberger v témže podkladu označuje ruční sekání drážek za nevhodné, protože poškozuje zdivo, a doporučuje elektrickou drážkovačku s odsáváním. Materiál mezi dvěma řezy se vylomí plochým sekáčem. Drážky se podle výrobce vyplní tepelněizolační maltou v dostatečném předstihu před omítáním.

Nastavená hloubka frézy drží drážku v mezích po celé délce, sekáč ne. Drážky obvykle dělá elektrikář. Co smí a jaké oprávnění potřebuje, popisuje článek o řemesle elektrikáře.

Drážky ve stěně mezi byty

V řadovém domě, dvojdomu nebo bytovém domě má stěna mezi domy nebo byty ještě akustický požadavek. ČSN 73 0532:2020-12 pravidlo pro drážky nemá. Požadavek se vztahuje na stavební neprůzvučnost hotové stěny i s drážkami a dokládá se zkouškou (čl. 4 a 5).

Drážka zmenšuje tloušťku a hmotnost stěny v místě oslabení. Kudy smí rozvody v takové stěně vést, má určit projekt.

Kam se svazkem kabelů, který se do drážky nevejde

Svazek kabelů patří do šachty, do skladby podlahy, do podhledu nebo do instalační předstěny. Široká drážka řešení není: u stěny 116 až 175 mm smí mít drážka vytvořená po vyzdění nejvýš 125 mm šířky a součet šířek všech svislých drážek ve stěně je omezený. Trasu svazku musí určit projekt dřív, než se začne zdít.

Jak rychle svazek roste, ukazuje tabulka výrobce trubek KOPOS (2026). Počítá se zaplněním 60 % vnitřního průřezu trubky a řadí kabely podle průměru. Do ohebné trubky 25 mm se podle ní vejdou čtyři kabely průměru 6 mm, do trubky 32 mm osm a do trubky 40 mm třináct.

Silový kabel CYKY 3×1,5 má podle téhož výrobce průměr 8,6 mm. Do trubky 25 mm se vejdou dva, do trubky 32 mm čtyři. Průměr datového kabelu se bere z listu jeho výrobce.

Šachta je svislý prostor pro rozvody, který vzniká při zdění. Svislá drážka vytvořená při zdění smí mít šířku až 300 mm, když za ní zbude tloušťka stěny podle tabulky 10.1. Větší šachta je otvor ve stěně nebo samostatná konstrukce a patří do výkresů stavební části.

Podlaha unese rozvody jen tehdy, když s nimi počítá její skladba v projektu, včetně tloušťky vrstvy nad nimi. Podhled umožní vést kabely bez drážek, jen se s ním musí počítat ve výšce místnosti. Instalační předstěna stojí před stěnou a kabely vedou v ní.

U dřevostavby se do nosných stěn drážky nedělají vůbec. Postup popisuje článek o elektroinstalaci v dřevostavbě.

Ve společných trasách se silové a datové kabely kříží nebo vedou souběžně. Vyhláška 146/2024 Sb., § 43 odst. 3 chce, aby se oba rozvody navzájem neovlivňovaly. Vzdálenosti a způsob oddělení určuje projekt elektro.

Nika pro rozvaděč je stavební otvor

Výklenek vytvořený po vyzdění smí mít bez výpočtu nejvýš 30 mm hloubky a 100 až 200 mm šířky podle tloušťky stěny (tabulka 10.1). Skříň zapuštěného rozvaděče je hlubší než 30 mm a do takového výklenku se nevejde. Nika pro něj patří do výkresů stavební části jako otvor s rozměry a překladem, nebo se rozvaděč osadí na povrch či do předstěny.

Nika vytvořená při zdění má víc prostoru. Výpočet z tabulky 10.1: ve stěně 300 mm smí být výklenek široký až 300 mm, když za ním zůstane aspoň 175 mm zdiva. Vychází nika 300 × 125 mm.

Širší nebo hlubší výklenek se ve výpočtu uvažuje jako otvor na celou tloušťku stěny, nebo se počítá se zbylou tloušťkou (čl. 8.2.1). Nad takovou nikou musí být překlad, který posoudí statik.

Výklenek nesmí zasahovat do překladu ani jiného nosného prvku ve stěně (čl. 10.6.1). Překlad nad nikou se kontroluje stejně jako každý jiný, postup je v článku o kontrole hrubé stavby.

Počet modulů a rezervu rozvaděče určuje elektroprojekt. Velikost skříně musí být známá před zděním, protože z ní vychází rozměr niky.

Technická místnost

Fotovoltaika, baterie, datový rozvaděč a hlavní rozvaděč často končí v jedné místnosti. O umístění baterie rozhoduje požárně bezpečnostní řešení stavby (PBŘ) a návod výrobce. Stavební část z toho potřebuje dvě věci včas: rozměr místnosti s přístupem ke skříním a chráničky, kterými do ní vedou kabely ze střechy a zvenku.

Trasu kabelů od panelů a jejich kontrolu popisuje článek o kontrole fotovoltaiky a tepelného čerpadla.

Co musí být v bednění před betonáží stropu

Před betonáží musí v bednění ležet všechny trubky a krabice, které mají vést stropem. Musí být upevněné tak, aby se při betonáži nepohnuly, nezmenšily krytí výztuže a nebránily zhutnění betonu (ČSN EN 13670:2010-06, čl. 5.6.1). Trasy patří do výkresů, které viděl statik. Co se zapomene, se pak do desky vrtá.

Stejná norma chce, aby před zahájením každé části stavby byla úplná a dostupná prováděcí specifikace (čl. 4.2.1). Poloha trubek ve stropě do ní patří stejně jako výztuž.

Trubky a krabice do betonu

Do betonu patří trubky, které výrobce pro beton určuje. Například KOPOS v katalogu 2026/09 uvádí ohebnou trubku Super Monoflex třídy 750 N pro uložení do betonu a trubku LPE-1 třídy 320 N pro přímé zalití při monolitické betonáži. Třída v newtonech vyjadřuje odolnost proti stlačení podle ČSN EN 61386-1. Typ se na stavbě pozná podle potisku na trubce.

Krabice do litého betonu se připevní k bednění hřebíky, vruty nebo magnetem na ocelové bednění (katalog KOPOS 2026/09). Konce trubek se před betonáží uzavřou, aby do nich nezateklo cementové mléko. Průchodnost se po odbednění ověří protažením drátu, postup je v článku o kontrole chytré elektroinstalace.

Průměr trubek, jejich vzdálenost od sebe a vedení nad podporami určuje statik a projekt. Norma pro provádění betonu chce obecně, aby trubky neohrozily krytí, zhutnění a funkci desky. Čísla pro konkrétní strop jsou v projektu, ne v obecném pravidle.

Prostup stropem po betonáži

Zapomenutý prostup se dělá jádrovým vrtáním. Jádrový vrták přeřízne i výztuž, která leží v místě vrtu. Do hotové desky se proto vrtá jen se souhlasem statika a s polohou výztuže ověřenou z výkresu nebo detektorem.

U stropu z nosníků a vložek je místo pro prostup dané polohou nosníků. Řešení prostupu má výrobce stropu v podkladech pro provádění.

Chráničky přes základ: přípojky, optika, radon

Chráničky pro elektro přípojku, optiku a kabel k dobíječce auta, které vedou skrz základovou desku, se kladou před její betonáží. Vyhláška 146/2024 Sb., § 43 odst. 5 chce, aby stavba pro bydlení měla přípojku elektronických komunikací, nebo fyzickou infrastrukturu propojující ji s uličním prostranstvím.

Vnitřní infrastrukturu pro vysokorychlostní síť vyhláška u staveb s méně než dvěma byty nevyžaduje (§ 43 odst. 6 a 7). U rodinného domu s jedním bytem jde tedy o cestu od domu k ulici.

Každá chránička skrz základovou desku nebo stěnu pod terénem prochází protiradonovou izolací. ČSN 73 0601:2019-09, čl. 6.8.2 pro takový prostup chce plášťovou troubu s pevnou přírubou, plynotěsně vyplněný prostor mezi troubou a kabelem a izolaci napojenou na přírubu. U vodotěsné betonové konstrukce má trouba navíc expanzní pásky (čl. 6.8.5).

Prostup osazený před betonáží se napojí na izolaci při její pokládce. Dodatečný prostup znamená izolaci na hotové konstrukci proříznout a znovu napojit. Víc je v článku o radonu a ochraně novostavby.

Prostupy obálkou: vzduchotěsnost, radon a požár

Každý kabel, který vede ven z domu, dělá v obálce otvor a ten musí splnit až tři požadavky. Obálka musí mít omezenou průvzdušnost, kontaktní konstrukce nesmí propouštět radon a prostup požárně dělicí konstrukcí potřebuje ucpávku. Chytrý dům prostupů přidává: čidla, kamery, žaluzie, venkovní zásuvky a fotovoltaiku.

Vzduchotěsnost

ČSN 73 0540-2:2025-08 chce všechny konstrukce a jejich napojení trvale vzduchotěsné (čl. 7.1.2). Příloha A doporučuje omezit počet prostupů vzduchotěsnicí rovinou a navrhnout vzduchotěsnicí vrstvu do skladby každé konstrukce (A.3.1.15).

Když projekt určí jako vzduchotěsnicí vrstvu zděné obvodové stěny vnitřní omítku, řeší se krabice v této stěně a prostup kabelu ven dřív, než se omítne.

Netěsné prostupy najde hledací test, dokud jsou přístupné. Kdy ho zařadit, popisuje článek o blower door testu očima dozoru, průběh měření stránka blower door test. Čím utěsnit kabel v parozábraně, rozebírá článek o elektroinstalaci v parozábraně.

Požár

U rodinného domu s požárním úsekem do 600 m² je i garáž součástí téhož úseku (vyhl. 23/2008 Sb., § 15 odst. 2). Požárně dělicích konstrukcí proto v rodinném domě bývá málo nebo žádné. Kde jsou, určuje PBŘ, ne elektrikář.

Prostup takovou konstrukcí se utěsní podle ČSN. Když se na prostup požaduje požární odolnost, označí se štítkem s požární odolností, typem ucpávky, datem, zhotovitelem a výrobcem systému (§ 9 odst. 6). Druhy ucpávek popisuje článek o prostupech TZB a požárních ucpávkách.

Zateplení

Před zateplením se rozvody na stěně zdokumentují a vyznačí, aby je hmoždinky ETICS nepoškodily (ČSN 73 2901:2017-09, čl. 4.8). Prvek, který zateplením prostupuje, má být skloněný dolů od fasády, aby voda nestékala po omítce (čl. 4.6). Napojení se těsní páskou nebo tmelem (čl. 4.11.1).

Prostupy pro kamery, čidla a venkovní zásuvky proto musí být hotové dřív, než se začne lepit izolant.

V jakém pořadí se o trasách kabelů rozhoduje

O trasách kabelů se rozhoduje v pořadí, v jakém se konstrukce zakrývají: základová deska, zdění, strop, drážky, omítky, zateplení. Co se v dané fázi nestihne, se později dělá vrtáním, bouráním nebo vedením po povrchu. Elektroprojekt proto má být hotový před zahájením hrubé stavby. Plyne to z pořadí prací, ne z předpisu.

1. Projekt. Do výkresů stavební části zakreslete šachty, niky rozvaděčů, trasy svazků a seznam prostupů obálkou, základem a stropem.
2. Základová deska. Před betonáží desky osaďte chráničky přípojek a optiky s plášťovými troubami napojenými na protiradonovou izolaci.
3. Zdění. Při zdění vytvořte šachty a niky s překlady podle výkresu, ne sekáním po vyzdění.
4. Strop. Před betonáží stropu upevněte trubky a krabice do bednění podle výkresu a uzavřete konce trubek.
5. Drážky. Drážky frézujte v mezích ČSN EN 1996-1-1 a změřte jejich hloubku a šířku před vložením kabelů.
6. Před omítkou. Před omítkou vyfoťte trasy s metrem, ověřte průchodnost chrániček a vyplňte drážky maltou.
7. Před zateplením. Před zateplením dokončete prostupy pro venkovní prvky a vyznačte rozvody na stěně.
8. Vzduchotěsnost. Před zakrytím vzduchotěsné vrstvy nechte prostupy zkontrolovat hledacím testem vzduchotěsnosti.

Co na stavbě kontroluje technický dozor

Na stavbě s chytrou instalací kontroluju trasy hlavně v těchto okamžicích: před betonáží desky, před betonáží stropu, po vyfrézování drážek a před omítkou. Měřím hloubku a šířku drážek, porovnávám polohu trubek a nik s výkresem a fotím všechno, co se zakryje. Do smlouvy patří, kdo prostupy navrhne a kdo je utěsní.

Fotky tras s metrem před omítkou ukazují, kudy kabel ve stěně skutečně vede. Jak fotit, aby se z fotky dala trasa později najít, popisuje článek o fotodokumentaci ve stavebním deníku. Zápis o kontrole patří i s fotkami do stavebního deníku.

Drážku mimo meze tabulky nechávám zapsat a předat statikovi dřív, než se do ní vloží kabely. Statik buď drážku posoudí výpočtem, nebo určí opravu. Po omítce už se hloubka drážky nezměří.

Kdy kontrola drážek nemá co kontrolovat

Když kabely vedou v instalačních předstěnách a podhledech a rozvaděč visí na povrchu, drážek je málo a jejich kontrola trvá krátce. U dřevostavby se drážky do nosných stěn nedělají vůbec. U domu se silnými stěnami a krátkými svislými drážkami k vypínačům stačí jedno měření před omítkou a fotky.

Trubky ve stropě, chráničky přes základ a prostupy obálkou se kontrolují vždy. Po betonáži a po zateplení už vidět nejsou.

Časté otázky

Jak hluboká smí být drážka v příčce?

Svislá drážka vytvořená v hotové příčce tloušťky 85 až 115 mm smí mít bez statického výpočtu nejvýš 30 mm hloubky a 100 mm šířky (ČSN EN 1996-1-1:2024-03, tab. 10.1). Do hloubky se počítá i dutina cihly, kterou fréza otevře. Výrobce zdiva může mít přísnější pravidlo: Wienerberger pro Porotherm (2025) uvádí u strojní drážky šestinu tloušťky zdiva, u 115 mm asi 19 mm. Na stavbě se drží přísnější hodnota.

Smí se ve zdi dělat vodorovné drážky?

Ve stěně 85 až 115 mm bez statického výpočtu ne. Ve stěně 116 až 175 mm jen do hloubky 15 mm a délky 1 250 mm. U silnějších stěn 10 až 30 mm podle tloušťky a délky drážky. Vodorovná drážka má ležet v pásu do osminy světlé výšky podlaží nad podlahou nebo pod stropem a nejméně 500 mm od otvoru (ČSN EN 1996-1-1:2024-03, čl. 10.6.3).

Potřebuju k drážce v nosné zdi statika?

Jen když drážka překročí meze tabulek 10.1 a 10.2 ČSN EN 1996-1-1:2024-03. V mezích norma vliv drážky na únosnost zanedbává a výpočet nechce. Bez ohledu na rozměr ale drážka nesmí vést přes překlad ani jiný nosný prvek ve stěně a do vyztuženého zdiva smí jen tam, kde ji navrhl projektant (čl. 10.6.1).

Můžu si niku pro rozvaděč nechat vysekat dodatečně?

Výklenek vytvořený po vyzdění smí mít bez statického výpočtu nejvýš 30 mm hloubky a 100 až 200 mm šířky podle tloušťky stěny (ČSN EN 1996-1-1:2024-03, tab. 10.1). Skříň zapuštěného rozvaděče je hlubší a do takového výklenku se nevejde. Nika proto patří do výkresů stavební části jako otvor s překladem, nebo se rozvaděč osadí na povrch či do předstěny. Velikost skříně musí být známá před zděním.

Kam vést desítky kabelů do rozvaděče?

Do šachty, do skladby podlahy, do podhledu nebo do instalační předstěny. Široká drážka řešení není, protože drážka vytvořená po vyzdění smí mít bez výpočtu jen 100 až 200 mm šířky podle tloušťky stěny a součet šířek svislých drážek nejvýš 0,13násobek délky stěny. Šachta vzniká při zdění a musí být ve výkresech stavební části.

Kdy dát chráničky do stropu?

Před betonáží, do bednění, podle výkresu, který viděl statik. Trubky a krabice musí být upevněné tak, aby se při betonáži nepohnuly, nezmenšily krytí výztuže a nebránily zhutnění betonu (ČSN EN 13670:2010-06, čl. 5.6.1). Po betonáži se do desky vrtá jádrovým vrtákem, který přeruší i výztuž. Proto jen se souhlasem statika.

Musí mít rodinný dům chráničku pro optiku?

Stavba pro bydlení musí mít přípojku elektronických komunikací, nebo fyzickou infrastrukturu propojující ji s uličním prostranstvím (vyhláška 146/2024 Sb., § 43 odst. 5). Vnitřní infrastrukturu pro vysokorychlostní síť vyhláška u staveb s méně než dvěma byty nevyžaduje (§ 43 odst. 7). Chránička přes základ se pokládá před betonáží desky a prostup se napojí na protiradonovou izolaci.

Čím se drážky ve zdivu dělají?

Drážkovací frézou s odsáváním a nastavenou hloubkou. Wienerberger v podkladu pro provádění Porotherm (6. vydání, 2025) označuje ruční sekání za nevhodné, protože poškozuje zdivo. Materiál mezi dvěma řezy se vylomí plochým sekáčem. Nastavená hloubka frézy drží drážku v mezích normy po celé délce, sekáč ne.

Zdroje a normy

• ČSN EN 1996-1-1:2024-03: Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí, Část 1-1: Obecná pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce, čl. 3.1.10.1, 3.1.10.2, 8.2.1(9), 10.1.2, 10.6.1 až 10.6.3, tab. 10.1 a 10.2, národní příloha NA.2.14, NA.2.17, NA.2.18; starší edice ČSN EN 1996-1-1+A1:2013 smí platit souběžně do 30. 3. 2028
• ČSN EN 13670:2010-06: Provádění betonových konstrukcí, čl. 4.2.1, 5.6.1
• ČSN 73 0601:2019-09: Ochrana staveb proti radonu z podloží, čl. 6.8.2, 6.8.5
• ČSN 73 0540-2:2025-08: Tepelná ochrana budov, Část 2: Požadavky, čl. 7.1.2, příloha A.3.1.15
• ČSN 73 2901:2017-09: Provádění vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů (ETICS), čl. 4.6, 4.8, 4.11.1
• ČSN 73 0532:2020-12: Akustika, ochrana proti hluku v budovách, požadavky, čl. 4 a 5
• Vyhláška č. 146/2024 Sb.: Vyhláška o požadavcích na výstavbu, § 22 odst. 1 a 2, § 43 odst. 3, 5, 6 a 7.
• Vyhláška č. 23/2008 Sb.: Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, § 9 odst. 6, § 15 odst. 2.
• Wienerberger: Podklad pro provádění Porotherm, 6. vydání, leden 2025, s. 96 a 112.
• KOPOS KOLÍN: katalog Elektroinstalační úložný materiál 2026/09.
• KOPOS KOLÍN: množství vložených kabelů do trubek.
• ČSN EN 1996-1-1:2024-03, stav normy.