Poradna

Jiskrová zkouška hydroizolace krok za krokem: podmínky, napětí, protokol a přejímka

Autor: Ing. Otakar Hobza, technický a stavební dozor. Publikováno 8. 10. 2026 · 14 min čtení

Co je jiskrová zkouška a jak funguje

Jiskrová zkouška je kontrola těsnosti hydroizolace vysokým napětím. Přístroj nabije kovovou elektrodu proti vodivému podkladu pod fólií a obsluha s ní přejíždí po suchém povrchu. Kde je ve fólii otvor, trhlina nebo propálené místo, přeskočí výboj do podkladu. Přístroj ho ohlásí zvukem a jiskra je vidět.

Fólie z PVC-P nebo TPO je elektrický izolant. Proud přes ni neprojde, dokud v ní není průnik. Zkouška tak hledá průniky celou tloušťkou, ne povrchové rýhy.

Americká norma ASTM D7877 ji podle přehledu Vokeyho (IIBEC 2014) řadí k vysokonapěťovým metodám, které pracují s napětím 600 V a více na suché membráně.

Netěsnost hledá i elektroimpulzní zkouška s nízkým napětím na mokrém povrchu, dále kouř, stopovací plyn, termovize a zátop. Kdy se hodí která, rozebírá samostatný článek o hledání netěsnosti ploché střechy bez bourání.

Kdy jiskrová zkouška jde a kdy ne

Jiskrová zkouška potřebuje tři věci: vodivý podklad přímo pod hydroizolací, suchý čistý povrch a odkrytou fólii. Vodivý je železobeton, trapézový plech nebo vodivá vrstva vložená přímo pod fólii. Chybí-li kterákoli ze tří podmínek, zkouška vady přehlédne, nebo hlásí vady, které tam nejsou.

Tabulka vychází z ASTM D7877-25, z technické rady IIBEC Technical Advisory 018-2019, z textu výrobce EPDM Carlisle (SpecTopics 2023) a z technologického předpisu Fatra (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 7.2.4). Některé české nabídky řadí EPDM mezi vhodné krytiny. Na černém EPDM jiskrová zkouška vadu nerozliší.

Suchý povrch a bezpečnost

Suchý povrch je podmínka měření i bezpečnosti. Na vlhké fólii, v dešti, v mlze nebo při rose dává zkouška falešné nálezy (Chamberlin 2021; Šimčík, ČVUT 2023). Kaluže se před zkouškou vysuší.

Vysoké napětí znamená vyšší riziko úrazu než u nízkonapěťových metod (Carlisle 2023). Směrnice ČHIS 07 (2023) v čl. 5.8.3 žádá zvýšenou opatrnost u prvků, které hromadí elektrický náboj.

Odkrytá fólie a vodivá vrstva

Odkrytá znamená bez kačírku, dlažby, substrátu a ochranné textilie. Pod přitížením se hledá elektroimpulzní metodou a výsledek není zaručený. Proto se nová střecha zkouší jiskrově dřív, než se přitíží. Pořadí zkoušky, substrátu a panelů popisuje článek o kombinaci zelené střechy a fotovoltaiky.

Vodivá vrstva pod fólií je samostatný výrobek: skelná tkanina s vodivou úpravou nebo vícevrstvá fólie s hliníkovými vrstvami, napojená na zkušební přípojku nebo na oplechování okraje (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 2.3.3.2).

Rozhoduje se o ní v projektu. Pod hotovou fólii se dodatečně položit nedá. Totéž platí pro plochou střechu dřevostavby na bednění.

Jaké napětí nastavit podle tloušťky hydroizolace

Napětí se nastavuje podle materiálu a tloušťky hydroizolace, ne naplno. Silnější vrstva potřebuje vyšší napětí, aby výboj přes vadu přeskočil. Příliš vysoké napětí prorazí zeslabené, jinak neporušené místo a udělá z něj novou vadu. Správnou hodnotu dává návod výrobce přístroje a ověřuje se na známém defektu.

Například technický list přístroje Buckleys Dry Roof Pro2 (datasheet 6002-0089) uvádí výstupní napětí 0,9 až 40 kV a citlivost 10 až 450 µA.

Odborná literatura uvádí rozsah 5 až 40 kV a rychlost elektrody asi 10 m/min (Misar, 2011). Strop přístroje je mez, ne nastavení pro fólii.

Na několika českých webech se píše „až 55 kV“. Technický list Dry Roof Pro2 končí na 40 kV. O kvalitě zkoušky ale maximální napětí přístroje nic neříká. Rozhoduje, jestli bylo nastavené podle tloušťky fólie a ověřené.

Výrobce přístroje výslovně uvádí, že volba nastavení je odpovědnost uživatele. Do protokolu proto patří nastavené napětí a citlivost, tloušťka a materiál fólie a výsledek kontroly na známém defektu. Z těch údajů se dá zpětně posoudit, jestli zkouška měla smysl.

Postup jiskrové zkoušky krok za krokem

Zkouška začíná v projektu a končí opakovanou zkouškou opravených míst. Samotný průchod plochou je jen jeden z dvanácti kroků. Pořadí níže je sestavené z postupů výrobců přístrojů a hydroizolací a z odborné literatury. Česká norma ho nepředepisuje, takže závazným se stane jen tehdy, když ho převezme kontrolní a zkušební plán nebo smlouva.

1. Ověření v projektu. Je pod fólií vodivý podklad nebo vodivá vrstva? Jaký je materiál a tloušťka fólie podle technického listu? Bez vodivé vrstvy zkouška na tepelné izolaci nefunguje a vrstva se musí doplnit do projektu před pokládkou.
2. Načasování. Zkouší se po dokončení hydroizolace a všech detailů, před kačírkem, dlažbou, vegetací a fotovoltaikou.
3. Příprava plochy. Povrch suchý, čistý, bez kaluží, rosy a námrazy. V dešti a v mlze se nezkouší.
4. Uzemnění. Zemnicí kabel přístroje se připojí na vodivý prvek spojený s podkladem, typicky na oplechování nebo na zkušební přípojku vodivé vrstvy.
5. Nastavení napětí a citlivosti podle tloušťky a materiálu fólie a podle návodu výrobce přístroje. Přístroj má platnou kalibraci, výrobce ji doporučuje jednou ročně.
6. Kontrola na známém defektu. Na kusu stejné fólie na stejném podkladu se udělá umělý průnik a ověří se, že přístroj při zvoleném nastavení zareaguje. Bez tohoto kroku nikdo neví, jestli přístroj vady vůbec zachytí.
7. Průchod plochou. Kartáčová elektroda se vede souvisle, rychlostí kolem 10 m/min, v pruzích, které se překrývají. Zkouška zachytí jen vadu pod dráhou elektrody.
8. Detaily. Svislé plochy, koutové spoje, prostupy a vpusti se zkoušejí menší elektrodou, hrotovou, spojovou nebo úzkým kartáčem.
9. Značení. Každý nález se označí sprejem, očísluje, zakreslí do plánku a vyfotí.
10. Kontrola spojů jehlou. Spoj, který není svařený, ale je přitisknutý, jiskrová zkouška nemusí ukázat. Spoje se proto projdou jehlou, sporná místa vakuovým zvonem.
11. Oprava. Zhotovitel hydroizolace opraví nálezy podle technologického předpisu výrobce fólie.
12. Opakovaná zkouška a protokol. Opravená místa se přezkouší se stejným nastavením. Výsledek se zapíše do protokolu a do stavebního deníku.

Kroky 1 a 2 jsou práce projektanta a technického dozoru, kroky 3 až 12 zkoušejícího a zhotovitele. Krok 6 chtějte v protokolu výslovně.

Co jiskrová zkouška nenajde

Jiskrová zkouška najde průnik celou tloušťkou fólie pod dráhou elektrody. Nenajde spoj, který je přitisknutý, ale nesvařený, protože zavřenou spárou proud neprojde (IIBEC Technical Advisory 018-2019). Nenajde vadu mimo dráhu elektrody, vadu v oplechování nad fólií ani netěsnost na nevodivém podkladu. Na vlhkém povrchu hlásí vady, které neexistují.

Údaje typu „najde vady od 1 mm²“ nebo „úniky menší, než je vidět okem“ pocházejí od prodejců služeb a přístrojů. Velikost nejmenší zjistitelné vady závisí na nastavení, materiálu a vlhkosti a v nabídce se ověřit nedá.

Jiskrová zkouška se proto kombinuje: jehla na spoje, vakuový zvon na sporná místa, prohlídka oplechování a detailů. Fatra jehlou předepisuje projít všechny ruční svary a T-spoje a namátkově svary z automatu (KTP FATRAFOL-S 06/2024, čl. 7.2.1).

ČSN 73 1901-1:2020 v čl. 3.22 počítá s tím, že spoj povlakové hydroizolace je aspoň stejně vodotěsný jako pás. Jak vypadá správně provedená koruna a napojení, ukazuje článek o detailu atiky ploché střechy.

Co má obsahovat protokol o jiskrové zkoušce

Povinný obsah protokolu žádná norma nestanoví. Průkazný protokol musí umožnit zpětně posoudit, co se zkoušelo, čím, s jakým nastavením a s jakým výsledkem. Bez nastaveného napětí, kontroly na známém defektu a vymezení nezkoušených míst protokol dokládá jen to, že na střeše někdo byl.

• objekt, plocha v m², datum, počasí, teplota a stav povrchu;
• skladba: materiál a tloušťka hydroizolace podle technického listu, druh vodivého podkladu nebo vodivé vrstvy;
• přístroj, výrobní číslo a datum poslední kalibrace;
• nastavené napětí a citlivost;
• výsledek kontroly na známém defektu;
• rozsah: co se zkoušelo a co ne, například svislé plochy, detaily a místa pod zařízením;
• plánek s očíslovanými nálezy a fotografie každého nálezu;
• popis oprav a výsledek opakované zkoušky;
• jména a podpisy zkoušejícího, zhotovitele a technického dozoru.

Protokol, který se odvolává na „normu pro jiskrovou zkoušku střech“, si ověřte. ČSN 73 1901-1:2020 ani ČSN 73 1901-3:2020 jiskrovou zkoušku neobsahují.

Norma doporučuje, aby projektant kontrolní a přejímací zkoušky zahrnul do kontrolního a zkušebního plánu (ČSN 73 1901-1:2020, čl. 9.1 až 9.4). Závazné je to, co stojí v tom plánu a ve smlouvě.

Přejímka nové ploché střechy technickým dozorem

Hydroizolaci doporučuju přebírat dvakrát. Poprvé před zakrytím: po jiskrové zkoušce, opravách a opakované zkoušce, s protokolem v ruce. Podruhé po montáži všeho, co na střechu přinesou další profese, protože fotovoltaika, vzduchotechnika a hromosvod se montují na hotovou fólii. Do té doby investorovi nedoporučuju převzít střechu jako celek.

Směrnice ČHIS 07 (listopad 2023) v čl. 5.8.3 doporučuje protokolární převzetí hydroizolace před zakrytím dalšími konstrukcemi a kontrolu těsnosti vhodnou, zpravidla nedestruktivní metodou.

Podle téže směrnice se kontroluje i druh a množství materiálu a soulad s projektem. Výrobce fólií Sika v USA podmiňuje záruku elektronickou zkouškou odkryté membrány před přitížením (Technical Bulletin 15-8, 2015).

Další profese a fotovoltaika

Během stavby fólii poškozují i jiné profese: obuv, skladovaný materiál, mechanizace (DEK 2025, čl. 13.4). Jedna zkouška na konci pokládky nestačí, když se po ní na střeše ještě pracuje.

Zařízení na střeše mají v normě vlastní požadavek. ČSN 73 1901-1:2020 v čl. 7.2.1.4 chce, aby pod technickým zařízením, které brání kontrole nebo opravě hydroizolace, byla hydroizolace s vyšší spolehlivostí. V poznámce jmenuje mimo jiné sluneční kolektory, vzduchotechniku a hromosvody. Panely fotovoltaiky brání přístupu k fólii stejně.

Po montáži panelů doporučuju zopakovat jiskrovou zkoušku v přístupných místech a v trasách montérů. Co dalšího sledovat, je v článku o kontrole fotovoltaiky a tepelného čerpadla.

Obecný postup převzetí stavby popisuje článek o přejímce domu od firmy. U terasy nad obytnou místností se k tomu přidává zátopová zkouška před pokládkou dlažby, jak ji popisuje článek o spádu ploché střechy.

Co dát do smlouvy o dílo

Jiskrová zkouška se na stavbě udělá, když je ve smlouvě nebo v kontrolním a zkušebním plánu. Norma ji nepředepisuje, takže bez takového zápisu se na ni nedá trvat. Do smlouvy patří metoda, okamžik zkoušky, kdo ji objednává a platí, kdo platí opakování a co musí obsahovat protokol, který se stane součástí dokladů k převzetí.

• Zkouška těsnosti jiskrovou metodou, nebo jinou, kterou určí kontrolní a zkušební plán, jako podmínka převzetí hydroizolace před zakrytím.
• Vodivá vrstva pod fólií v rozsahu díla, je-li fólie na tepelné izolaci, s potvrzením výrobce fólie.
• Kdo zkoušejícího vybírá a objednává.
• Opakovanou zkoušku po nálezu hradí zhotovitel hydroizolace. Zkoušku po poškození jinou profesí hradí ten, kdo poškození způsobil.
• Obsah protokolu podle seznamu výše a lhůta jeho předání.
• Zápis výsledku do stavebního deníku.

Když smlouva zkoušku ujedná jako průkaz dokončení, je dílo podle § 2607 občanského zákoníku dokončené až jejím úspěšným provedením. Zhotovitel k ní objednatele včas přizve a výsledek se zachytí v zápisu.

Jak smlouvu číst a co do ní dál doplnit, popisuje článek o smlouvě o dílo.

Protokol z přejímky ukazuje, v jakém stavu a v jakém rozsahu byla hydroizolace převzatá. Když se netěsnost objeví v záruce, je to podklad pro reklamaci vady stavby.

Kolik stojí jiskrová zkouška

Podle ceníku jedné firmy (staženo 7. 10. 2026) stojí jiskrová zkouška do 100 m² od 10 000 Kč bez DPH a 100 až 800 m² od 12 000 Kč bez DPH. Nad 800 m² se počítá asi 15 až 35 Kč za m². Jiná firma účtuje 1 800 Kč za hodinu bez dopravy a oprav, ceník neuvádí, zda s DPH.

Ceny se liší tím, co zahrnují: dopravu, protokol, fotografie a opakovanou zkoušku. Nabídky proto srovnávejte podle obsahu protokolu, ne podle částky.

Jiskrová zkouška se nevyplatí na střeše bez vodivé vrstvy, na černém EPDM a pod přitížením. Zaplatíte ji a výsledek nebude průkazný. Totéž platí pro nátěr na starou PVC fólii, jak vysvětluje článek o renovaci fóliové střechy nátěrem.

Vyplatí se na nové fóliové střeše na betonu, na plechu nebo s vodivou vrstvou, kterou za pár dní zakryje kačírek, vegetace nebo fotovoltaika.

Časté otázky

Jaké napětí se při jiskrové zkoušce používá?

Napětí se nastavuje podle materiálu a tloušťky hydroizolace a podle návodu výrobce přístroje. Například přístroj Buckleys Dry Roof Pro2 má podle technického listu rozsah 0,9 až 40 kV. Strop přístroje není nastavení pro fólii. Zvolená hodnota se před zkouškou ověří na umělém průniku ve stejné fólii a zapíše do protokolu.

Může jiskrová zkouška fólii poškodit?

Ano, při příliš vysokém napětí. Když napětí překročí elektrickou pevnost materiálu, výboj prorazí zeslabené, jinak neporušené místo a vznikne nová vada. Proto se napětí nastavuje podle tloušťky fólie, ne naplno, a ověřuje se na známém defektu. Nastavené napětí má být uvedené v protokolu.

Jde jiskrová zkouška na PVC fólii na polystyrenu?

Jen s vodivou vrstvou přímo pod fólií. Polystyren, PIR i minerální vlna proud nevedou, takže se obvod přes vadu neuzavře a zkouška je neprůkazná (Fatra KTP 06/2024, čl. 7.2.4). Vodivou vrstvu, například skelnou tkaninu s vodivou úpravou, musí obsahovat projekt a odsouhlasit výrobce fólie. Pod hotovou fólii se dodatečně položit nedá.

Jde jiskrová zkouška na EPDM?

Na černé EPDM ne. Membrána obsahuje saze a sama vede elektrický proud, takže přístroj vadu od okolní plochy nerozliší (IIBEC Technical Advisory 018-2019; Carlisle 2023). Na EPDM se netěsnost hledá kouřem nebo stopovacím plynem, pokud je pod izolací těsná parozábrana, a mokrá izolace termovizí.

Kdy jiskrovou zkoušku objednat?

Po dokončení hydroizolace a všech detailů, před navezením kačírku, pokládkou dlažby, vegetací a montáží fotovoltaiky. Po montáži zařízení na střechu se zkouška v dotčených místech opakuje, protože fólii poškozují i další profese. Termín zkoušky patří do harmonogramu a do smlouvy, jinak se přitížení naveze dřív, než se zkouší.

Kdo platí opakovanou zkoušku po nálezu vady?

Spolehlivě to určí jen smlouva o dílo. Rozumné rozdělení je, že opakovanou zkoušku po nálezu platí zhotovitel hydroizolace a zkoušku po poškození jinou profesí ten, kdo poškození způsobil. Když to ve smlouvě chybí, o úhradu se vede spor až ve chvíli, kdy je na střeše vada.

Předepisuje jiskrovou zkoušku norma?

Ne. ČSN 73 1901-1:2020 ani ČSN 73 1901-3:2020 jiskrovou zkoušku neobsahují. Norma doporučuje, aby projektant stanovil kontrolní a zkušební plán s kontrolními a přejímacími zkouškami vrstev. Konkrétní metodu určí ten plán nebo smlouva o dílo. Protokol, který se odvolává na jinou normu jako na předpis pro jiskrovou zkoušku střech, si nechte vysvětlit.

Najde jiskrová zkouška netěsnost pod kačírkem?

Ne. Elektroda musí jet přímo po suché fólii, takže kačírek, dlažba, substrát i ochranná textilie se musí odstranit. Pod přitížením se hledá elektroimpulzní zkouškou, jejíž výsledek ale není zaručený. U nové střechy se proto jiskrová zkouška dělá dřív, než se kačírek naveze.

Zdroje a normy

• ČSN 73 1901-1:2020 Navrhování střech, Část 1: Základní ustanovení (vydání 2020-10), čl. 3.14, 3.22, 6.2.11, 7.2.1.4, 7.2.7.4, 7.2.14.3, 9.1 až 9.4, příl. B
• ČSN 73 1901-3:2020 Navrhování střech, Část 3: Střechy s povlakovými hydroizolacemi (vydání 2020-10), čl. 4.1.9.3, 4.2.3.4, 4.3.2.3, příl. A
• Zákon č. 89/2012 Sb.: Občanský zákoník, § 2607 (zkoušky při provedení díla).
• Směrnice ČHIS 07, Česká hydroizolační společnost, listopad 2023, čl. 5.8.3.
• ASTM D7877-25 Standard Guide for Electronic Methods for Detecting and Locating Leaks in Roofing and Waterproofing Membranes (abstrakt).
• IIBEC Technical Advisory No. 018-2019 Electronic Leak Detection.
• Vokey D., Electronic Leak Detection Methods for Locating Leaks in Waterproofing Membranes, IIBEC 2014.
• Carlisle SyntTec, SpecTopics: Electronic Leak Detection Systems, 12. 4. 2023.
• Sika USA, Technical Bulletin 15-8: ELD testing limitations, 11. 8. 2015.
• DEK, Montážní návod asfaltové pásy, leden 2025, kap. 13.4.
• Fatra, FATRAFOL-S Konstrukční a technologický předpis, vydání 06/2024, čl. 2.3.3.2, 7.2, 7.2.1, 7.2.4.
• Misar I., Stavebně-technický průzkum vad a poruch střešních plášťů, 25. 7. 2011.
• Šimčík S., Kontrola těsnosti povlakových hydroizolací, bakalářská práce ČVUT 2023.
• Chamberlin Ltd., Keener: High voltage or low voltage, 14. 7. 2021.
• Buckleys Dry Roof Pro2, datasheet 6002-0089 (výstup 0,9 až 40 kV, citlivost 10 až 450 µA, kalibrace ročně).
• Mercanta, Dry Roof Pro2 (cena přístroje 192 224,23 Kč s DPH), staženo 7. 10. 2026.
• DeFelsko, How to select the correct voltage for high voltage holiday detection.
• Veřejné ceníky českých firem pro jiskrovou zkoušku, staženo 7. 10. 2026, firmy v textu nejmenovány