Poradna · Hydroizolace
Odvodnění domu: které drenážní systémy existují a jak mezi nimi vybrat
Krátká odpověď: Drenážní systém se vybírá podle toho, odkud voda přichází. Povrchovou vodu svede spád terénu a svody, vodu ze svahu záchytná opatření nad domem, vodu v zásypu svislá drenážní vrstva s obvodovou drenáží, vodu zespodu plošná drenáž. Dům bez suterénu v rovině na propustném podloží obvykle vystačí s povrchem. Tlakovou podzemní vodu drenáž neřeší, tam patří hydroizolace proti tlakové vodě.
Ve stavebninách leží vedle sebe nopová fólie s textilií a bez ní, žlutá drenážní trubka v kotouči, tuhá trubka v tyčích a plastová šachta. Každý z těch výrobků zachytí nebo odvede jinou vodu a žádný nefunguje sám, bez spádu, obsypu a odtoku.
Drenážní systém kolem domu se proto nevybírá podle toho, co je na skladě. Vybírá se podle toho, odkud k domu voda přichází. Každá voda se zachytí co nejblíž místu, odkud přitéká, a teprve z toho plyne, jestli dům potřebuje trubku, fólii, šachtu nebo čerpadlo.
Drenáž je perforované potrubí ve štěrkovém obsypu, které ve spádu odvádí vodu ze zeminy kolem domu do šachty a odtud tam, kam ji smí vypustit. Drenážní systém je drenáž se vším, co k ní patří: svislá drenážní vrstva na stěně, šachty, odtok, případně plošná drenáž pod podlahou a čerpání. Odvodnění domu k tomu přidává povrch: spád terénu, svody ze střechy a záchytná opatření nad domem.
Odkud jde voda k domu a kde se zachytí
K domu teče voda ze sedmi míst. Zachytí je různé konstrukce a platí jedno pravidlo: co se zachytí na povrchu nebo nad domem, už nedoteče k základům. Drenáž u paty stěny je poslední místo, kde se voda zachytí, ne první.
| Odkud voda přichází | Kde a čím se zachytí |
|---|---|
| 1. Po povrchu z okolních pozemků, svahů a cest | nad domem: sběrný žlab, rýha, terénní val nebo zídka, odvod mimo dům |
| 2. Déšť dopadající u domu | terén nebo zpevněná plocha se spádem od domu, u zpevněné plochy odvodňovací žlábek |
| 3. Voda stékající po fasádě | stejně jako bod 2 |
| 4. Voda ze střechy | žlaby a svody do kanalizace nebo vsaku, nikdy k základům ani do drenáže |
| 5. Voda tekoucí mělce pod terénem | mělký záchytný drén nad domem |
| 6. Voda prosakující stěnami stavební jámy | svislá drenážní vrstva na stěně a obvodová drenáž |
| 7. Voda přicházející zespodu přes základovou spáru | obvodová drenáž, pod podlahou suterénu plošná drenáž |

Body 1 až 4 se řeší na povrchu a dají se zkontrolovat pohledem i na hotovém domě. Body 5 až 7 řeší drenáž pod zemí, kterou po zásypu prohlédnete jen přes šachty a kamerou. Čím víc vody zachytí povrch, tím méně jí musí odvést drenáž.
Jak vybrat drenážní systém pro váš dům
O drenáži rozhodují čtyři údaje: hladina podzemní vody a její kolísání, druh a propustnost zeminy, tvar terénu a místo, kam vodu odvést. První dva dává geologický a hydrogeologický průzkum, tvar terénu zaměření pozemku, odtok projektant s úřadem nebo správcem sítě.
Suchá stavební jáma nedokazuje, že voda nepřijde. Hladinu podzemní vody ukážou vrty. Co má průzkum o podzemní vodě říct, popisuje článek o kontrole geologického průzkumu. Jak se k údaji dostat, vysvětluje návod, jak zjistit hladinu podzemní vody.
| Situace podle průzkumu a terénu | Co se v projektu řeší |
|---|---|
| Každý dům | povrchové odvodnění: spád terénu od domu, svody do kanalizace nebo vsaku |
| Dům ve svahu nebo voda přitéká z výše položených pozemků a cest | záchytná opatření nad domem |
| Suterén v málo propustné zemině, ve vrstvách různé propustnosti nebo ve svahu | svislá drenážní vrstva a obvodová drenáž |
| Voda přitéká k suterénu i zespodu, hladina podzemní vody je pod základovou spárou | plošná drenáž pod podlahou, jen s vyjádřením statika |
| Kanalizace nebo vodní tok leží výš než nejnižší bod drenáže | čerpací šachta s hlavním a záložním čerpadlem |
| Homogenní propustná zemina nejméně do hloubky 1,5 m pod základovou spárou, hladina podzemní vody níž | drenáž se obvykle nenavrhuje |
| Spraše, sprašové hlíny, neulehlé jíly, zemina náchylná k rozbředání | drenáž jen po posouzení specialistou na hydrogeologii |
| Hladina podzemní vody nad základovou spárou nebo kolísá do její úrovně | hydroizolace proti tlakové vodě nebo vodonepropustná betonová konstrukce, drenáž jako trvalé řešení ne |
| Vodu z drenáže není kam odvést | drenáž ne |
Řádky se sčítají. Podsklepený dům ve svahu v jílu, u kterého leží kanalizace výš než suterén, potřebuje povrchové odvodnění, záchytná opatření nad domem, svislou drenážní vrstvu, obvodovou drenáž i čerpací šachtu. Dům bez suterénu v rovině na propustném podloží obvykle jen povrchové odvodnění a izolaci podle projektu.
Drenáž nenahrazuje hydroizolaci. Projekt musí říct, jakou roli má: pojistka k izolaci navržené na plné namáhání vodou, nebo doplněk k izolaci navržené na menší namáhání. Ve druhém případě musí drenáž fungovat po celou dobu životnosti izolace. Co má být v projektu, shrnuje seznam v části co chtít v projektu a co vidět před zásypem.
Otázky z tabulky si můžete projít v pomůcce. Výsledkem je seznam metod, které má řešit váš projekt, a údajů, které k tomu potřebuje. Návrh drenáže to není, ten dělá projektant.
Jaké odvodnění potřebuje váš dům
Odpovězte nejvýš na sedm otázek o domě a o průzkumu. Na konci dostanete metody odvodnění, které na váš dům připadají, co k nim chtít po projektantovi a co si nechat ukázat na stavbě. Pomůcka drenáž nenavrhuje: rozměry, spády a druh izolace určí projekt podle geologického průzkumu. Bez zapnutého JavaScriptu uvidíte celý strom najednou a projdete ho po odkazech.
-
V jaké fázi je stavba?
-
Bude mít dům podzemní podlaží nebo místnosti pod terénem?
-
Stojí dům ve svahu, nebo k němu přitéká voda z výše položených pozemků či cest?
-
Stojí dům ve svahu, nebo k němu přitéká voda z výše položených pozemků či cest?
-
Co říká geologický průzkum o podzemní vodě?
-
Jaká je zemina v hloubce základů podle průzkumu?
-
Je kam vodu z drenáže odvést samospádem?
Do dešťové nebo jednotné kanalizace s povolením správce, do vsaku navrženého podle vsakovací zkoušky, nebo do vodního toku s vyjádřením vodoprávního úřadu.
-
Zastihl průzkum vodu, která přitéká zespodu pod úroveň podlahy suterénu?
Jde o vrstevní nebo prosakující vodu nad hladinou podzemní vody, ne o hladinu samotnou.
-
Zastihl průzkum vodu, která přitéká zespodu pod úroveň podlahy suterénu?
Jde o vrstevní nebo prosakující vodu nad hladinou podzemní vody, ne o hladinu samotnou.
-
Co říká geologický průzkum o podzemní vodě?
-
Jaká je zemina v hloubce základů podle průzkumu?
-
Je kam vodu z drenáže odvést samospádem?
Do dešťové nebo jednotné kanalizace s povolením správce, do vsaku navrženého podle vsakovací zkoušky, nebo do vodního toku s vyjádřením vodoprávního úřadu.
-
Zastihl průzkum vodu, která přitéká zespodu pod úroveň podlahy suterénu?
Jde o vrstevní nebo prosakující vodu nad hladinou podzemní vody, ne o hladinu samotnou.
-
Zastihl průzkum vodu, která přitéká zespodu pod úroveň podlahy suterénu?
Jde o vrstevní nebo prosakující vodu nad hladinou podzemní vody, ne o hladinu samotnou.
-
Hotový dům: nejdřív zdroj vlhkosti
Tahle pomůcka je pro novostavbu. U hotového domu se nejdřív zjišťuje, odkud vlhkost přichází: voda ze svodů a z terénu, vzlínání zdivem, kondenzace, nebo podzemní voda. Na každou příčinu patří jiná oprava a drenáž míří jen na část z nich.
Udělejte tohle: podívejte se, kam vedou svody a jestli terén u domu nemá spád ke zdi. To jde bez měření. Pak si nechte příčinu určit měřením vlhkosti zdiva. Postup popisuje článek o detailu soklu v části Co dělat, když zeď u podlahy už vlhne.
-
Bez průzkumu se odvodnění suterénu nevybírá
Odvodnění suterénu se vybírá podle podzemní vody a zeminy. Obojí zjistí jen průzkum. Hladina podzemní vody se během roku mění, takže ji jedna prohlídka jámy neurčí. Pomůcka proto dál nepokračuje a drenáž ani jiné odvodnění suterénu nenabídne. Platí jen to, co patří ke každému domu.
Co má průzkum říct:
- ustálenou hladinu podzemní vody a o kolik během roku kolísá;
- druh a propustnost zeminy v hloubce základů a pod nimi;
- jestli zemina drenáž snese, nebo je citlivá na vodu;
- jestli jde vodu vsakovat, to ukáže vsakovací zkouška.
Platí vždy:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
Udělejte tohle: chtějte průzkum po projektantovi dřív, než nakreslí suterén. S výsledkem projděte pomůcku znovu. Co v průzkumu hledat, popisuje článek Geologický průzkum pro dům.
-
Zemina citlivá na vodu: drenáž jen po posouzení
Na spraších, sprašových hlínách, neulehlých jílech a zeminách, které ve vodě rozbřídají, může drenáž změnit podmínky pod základy. Proto se navrhuje jen po posouzení specialistou, a někdy vůbec.
Platí vždy:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
U domu ve svahu patří do projektu i záchyt vody nad domem.
Co chtít po projektantovi: písemné posouzení geotechnika, jestli a jakou drenáž zemina snese, a podle něj navrženou hydroizolaci suterénu.
-
Nejdřív zjistit druh zeminy
Bez druhu zeminy se nedá říct, jestli voda u domu odteče sama, nebo se bude držet u stěny.
Udělejte tohle: zeptejte se projektanta nebo geologa na tři věci: jaká je zemina v hloubce základů, jak je propustná a jestli je citlivá na vodu. S odpovědí projděte pomůcku znovu. Jak se zpráva čte, popisuje článek Geologický průzkum pro dům.
-
Nejdřív vyřešit, kam voda odteče
Drenáž, ze které voda nemá kam odtéct, drží vodu u základů. Odtok proto musí být vyřešený dřív než drenáž.
Udělejte tohle: zeptejte se projektanta, kam drenáž vyústí a v jaké výšce: do dešťové nebo jednotné kanalizace s povolením správce, do vsaku podle vsakovací zkoušky, nebo do vodního toku s vyjádřením vodoprávního úřadu. Je-li místo odtoku výš než nejnižší bod drenáže, přibude čerpací šachta. Pak projděte pomůcku znovu.
-
Deska na terénu ve svahu: povrch a záchyt nad domem
Dům bez podzemních místností. Vodu ze svahu je potřeba zachytit nad domem dřív, než k němu doteče, a vodu z deště odvést od domu po povrchu. Jestli k tomu patří i drenáž u základů, rozhodne projektant podle průzkumu.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Záchyt vody nad domem. Vodu z výše položených pozemků a cest zachytí žlab, rýha nebo val na povrchu a mělký záchytný drén pod terénem, vedený napříč přítoku. Zachycená voda jde mimo dům, ne do obvodové drenáže. Polohu a hloubku určí projektant.
Co chtít po projektantovi: kudy voda ze svahu přitéká a kam se zachycená voda odvede, výškové kóty terénu kolem domu a kam vedou svody. Má-li deska pod sebou štěrkový podsyp silnější než 50 mm, musí s ním počítat i návrh ochrany proti radonu (ČSN 73 0601).
-
Podzemní voda u suterénu: izolace proti tlakové vodě a záchyt nad domem
Když podzemní voda vystoupá nad základovou spáru, drenáž se jako trvalá ochrana suterénu nenavrhuje. Suterén musí vodě odolat sám.
Metody pro váš dům:
- Hydroizolace proti tlakové vodě nebo vodonepropustná betonová konstrukce. Suterén musí vodě odolat sám, drenáž ho trvale nechrání. Druh izolace a na jakou vodu je navržená, určí projekt.
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Záchyt vody nad domem. Vodu z výše položených pozemků a cest zachytí žlab, rýha nebo val na povrchu a mělký záchytný drén pod terénem, vedený napříč přítoku. Zachycená voda jde mimo dům, ne do obvodové drenáže. Polohu a hloubku určí projektant.
Co chtít po projektantovi:
- z jaké nejvyšší hladiny podzemní vody návrh vychází a že odpovídá průzkumu;
- z čeho je ochrana suterénu: povlaková hydroizolace, nebo vodonepropustná betonová konstrukce, a u betonové konstrukce i to, jak se ověří těsnost před zásypem;
- kudy voda ze svahu přitéká a kam se zachycená voda odvede, odděleně od obvodové drenáže.
-
Propustná zemina: drenáž u paty obvykle není potřeba
V propustné stejnorodé zemině nad hladinou podzemní vody voda odteče sama a drenáž u paty stěny se obvykle nenavrhuje. Rozhodne projekt podle průzkumu.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Záchyt vody nad domem. Vodu z výše položených pozemků a cest zachytí žlab, rýha nebo val na povrchu a mělký záchytný drén pod terénem, vedený napříč přítoku. Zachycená voda jde mimo dům, ne do obvodové drenáže. Polohu a hloubku určí projektant.
Co chtít po projektantovi:
- na jakou vodu je navržená hydroizolace suterénu;
- jestli je zemina propustná po celé hloubce jámy i pod základy, ne jen v horních vrstvách;
- kudy voda ze svahu přitéká a kam se zachycená voda odvede, odděleně od obvodové drenáže.
Na stavbě: narazí-li firma ve výkopu na jíl nebo na vodu, odpovědi v pomůcce se mění. Projektant to má vědět hned, ještě před izolací.
-
Voda nemá kam odtéct: izolace místo drenáže
Drenáž, ze které voda nemá kam odtéct, ji drží u základů. Kde odtok není, drenáž se nenavrhuje a suterén chrání hydroizolace navržená na tlakovou vodu.
Metody pro váš dům:
- Hydroizolace proti tlakové vodě nebo vodonepropustná betonová konstrukce. Suterén musí vodě odolat sám, drenáž ho trvale nechrání. Druh izolace a na jakou vodu je navržená, určí projekt.
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Záchyt vody nad domem. Vodu z výše položených pozemků a cest zachytí žlab, rýha nebo val na povrchu a mělký záchytný drén pod terénem, vedený napříč přítoku. Zachycená voda jde mimo dům, ne do obvodové drenáže. Polohu a hloubku určí projektant.
Co chtít po projektantovi:
- izolaci suterénu navrženou na tlakovou vodu, protože voda nahromaděná v zásypu jámy nemá kam odtéct;
- v technické zprávě větu, na jaké namáhání vodou je izolace navržená;
- kudy voda ze svahu přitéká a kam se zachycená voda odvede, odděleně od obvodové drenáže.
-
Suterén ve svahu, odtok samospádem: záchyt nad domem, svislá vrstva a obvodová drenáž
V málo propustné nebo vrstevnaté zemině se voda drží v zásypu u stěny. Svislá vrstva ji svede k trubce a obvodová drenáž ji odvede pryč. Voda ze svahu se zachytí nad domem dřív, než k němu doteče. Drenáž je doplněk hydroizolace, ne její náhrada.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Záchyt vody nad domem. Vodu z výše položených pozemků a cest zachytí žlab, rýha nebo val na povrchu a mělký záchytný drén pod terénem, vedený napříč přítoku. Zachycená voda jde mimo dům, ne do obvodové drenáže. Polohu a hloubku určí projektant.
- Svislá drenážní vrstva u stěny. Štěrk, nopová fólie s textilií nebo drenážní deska svede vodu ze spáry mezi stěnou a zeminou dolů k trubce. Nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu, a od zeminy ji odděluje textilie. Nopová fólie není hydroizolace.
- Obvodová drenáž. Trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm, ve spádu nejméně 0,5 %, dnem nad základovou spárou, v obsypu z kameniva. Textilie leží mezi obsypem a zeminou, trubka se do ní nebalí. Podrobně v článku Drenáž kolem novostavby.
Co chtít po projektantovi:
- výkres drenáže s výškami dna trubky, šachtami a místem výústění;
- povolení správce kanalizace nebo vyjádření vodoprávního úřadu k vypouštění;
- průleznou předávací šachtu o průměru nejméně 1 000 mm a zpětnou klapku na odtoku;
- na jakou vodu je navržená hydroizolace suterénu, kdyby drenáž přestala fungovat;
- kudy voda ze svahu přitéká a kam se zachycená voda odvede, odděleně od obvodové drenáže.
Co si nechat ukázat před zásypem:
- nivelaci dna trubky, ze které si spád přepočtete pomůckou v článku o obvodové drenáži;
- textilii mezi obsypem a zeminou;
- horní okraj svislé vrstvy 150 mm pod budoucím terénem;
- fotky všeho do stavebního deníku.
-
Suterén ve svahu, odtok samospádem: záchyt nad domem, svislá vrstva, obvodová drenáž a plošná drenáž
V málo propustné nebo vrstevnaté zemině se voda drží v zásypu u stěny. Svislá vrstva ji svede k trubce a obvodová drenáž ji odvede pryč. Voda ze svahu se zachytí nad domem dřív, než k němu doteče. Voda přitéká i zespodu, proto přibývá plošná drenáž pod podlahou. Drenáž je doplněk hydroizolace, ne její náhrada.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Záchyt vody nad domem. Vodu z výše položených pozemků a cest zachytí žlab, rýha nebo val na povrchu a mělký záchytný drén pod terénem, vedený napříč přítoku. Zachycená voda jde mimo dům, ne do obvodové drenáže. Polohu a hloubku určí projektant.
- Svislá drenážní vrstva u stěny. Štěrk, nopová fólie s textilií nebo drenážní deska svede vodu ze spáry mezi stěnou a zeminou dolů k trubce. Nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu, a od zeminy ji odděluje textilie. Nopová fólie není hydroizolace.
- Obvodová drenáž. Trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm, ve spádu nejméně 0,5 %, dnem nad základovou spárou, v obsypu z kameniva. Textilie leží mezi obsypem a zeminou, trubka se do ní nebalí. Podrobně v článku Drenáž kolem novostavby.
- Plošná drenáž pod podlahou suterénu. Štěrková vrstva pod deskou, pod ní filtrační textilie, nahoře zakrytá proti zatečení betonu a napojená na odtok. Bez odtoku v ní voda zůstane stát pod deskou. K použití se musí vyjádřit statik. Štěrková vrstva silnější než 50 mm pod stavbou znamená podle ČSN 73 0601 kombinovanou ochranu proti radonu, samotná izolace nestačí.
Co chtít po projektantovi:
- výkres drenáže s výškami dna trubky, šachtami a místem výústění;
- povolení správce kanalizace nebo vyjádření vodoprávního úřadu k vypouštění;
- průleznou předávací šachtu o průměru nejméně 1 000 mm a zpětnou klapku na odtoku;
- na jakou vodu je navržená hydroizolace suterénu, kdyby drenáž přestala fungovat;
- vyjádření statika k plošné drenáži a návrh ochrany proti radonu, který se štěrkovou vrstvou počítá (článek Radon na pozemku a ochrana novostavby);
- kudy voda ze svahu přitéká a kam se zachycená voda odvede, odděleně od obvodové drenáže.
Co si nechat ukázat před zásypem:
- nivelaci dna trubky, ze které si spád přepočtete pomůckou v článku o obvodové drenáži;
- textilii mezi obsypem a zeminou;
- horní okraj svislé vrstvy 150 mm pod budoucím terénem;
- textilii pod štěrkem plošné drenáže a jeho napojení na odtok;
- fotky všeho do stavebního deníku.
-
Suterén ve svahu, kanalizace výš: záchyt nad domem, svislá vrstva, obvodová drenáž a čerpací šachta
V málo propustné nebo vrstevnaté zemině se voda drží v zásypu u stěny. Svislá vrstva ji svede k trubce a obvodová drenáž ji odvede pryč. Voda ze svahu se zachytí nad domem dřív, než k němu doteče. Místo odtoku je výš než nejnižší bod drenáže, proto voda odtéká přes čerpací šachtu. Drenáž je doplněk hydroizolace, ne její náhrada.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Záchyt vody nad domem. Vodu z výše položených pozemků a cest zachytí žlab, rýha nebo val na povrchu a mělký záchytný drén pod terénem, vedený napříč přítoku. Zachycená voda jde mimo dům, ne do obvodové drenáže. Polohu a hloubku určí projektant.
- Svislá drenážní vrstva u stěny. Štěrk, nopová fólie s textilií nebo drenážní deska svede vodu ze spáry mezi stěnou a zeminou dolů k trubce. Nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu, a od zeminy ji odděluje textilie. Nopová fólie není hydroizolace.
- Obvodová drenáž. Trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm, ve spádu nejméně 0,5 %, dnem nad základovou spárou, v obsypu z kameniva. Textilie leží mezi obsypem a zeminou, trubka se do ní nebalí. Podrobně v článku Drenáž kolem novostavby.
- Čerpací šachta. Voda z drenáže samospádem neodteče, musí se přečerpat. Šachta potřebuje akumulační objem, hlavní a záložní čerpadlo, plovák, který spíná 30 cm pod nejnižším bodem drenáže, zpětnou klapku na výtlaku a pravidelnou kontrolu. Čerpadlo nesmí být jediné, co drží suterén suchý.
Co chtít po projektantovi:
- výkres drenáže s výškami dna trubky, šachtami a místem výústění;
- povolení správce kanalizace nebo vyjádření vodoprávního úřadu k vypouštění;
- čerpací šachtu s akumulací, hlavním a záložním čerpadlem, a k tomu odpověď, co se stane při výpadku proudu a kdo šachtu kontroluje;
- hydroizolaci suterénu navrženou i na stav, kdy čerpání vypadne;
- kudy voda ze svahu přitéká a kam se zachycená voda odvede, odděleně od obvodové drenáže.
Co si nechat ukázat před zásypem:
- nivelaci dna trubky, ze které si spád přepočtete pomůckou v článku o obvodové drenáži;
- textilii mezi obsypem a zeminou;
- horní okraj svislé vrstvy 150 mm pod budoucím terénem;
- fotky všeho do stavebního deníku.
-
Suterén ve svahu, kanalizace výš: záchyt nad domem, svislá vrstva, obvodová drenáž, plošná drenáž a čerpací šachta
V málo propustné nebo vrstevnaté zemině se voda drží v zásypu u stěny. Svislá vrstva ji svede k trubce a obvodová drenáž ji odvede pryč. Voda ze svahu se zachytí nad domem dřív, než k němu doteče. Voda přitéká i zespodu, proto přibývá plošná drenáž pod podlahou. Místo odtoku je výš než nejnižší bod drenáže, proto voda odtéká přes čerpací šachtu. Drenáž je doplněk hydroizolace, ne její náhrada.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Záchyt vody nad domem. Vodu z výše položených pozemků a cest zachytí žlab, rýha nebo val na povrchu a mělký záchytný drén pod terénem, vedený napříč přítoku. Zachycená voda jde mimo dům, ne do obvodové drenáže. Polohu a hloubku určí projektant.
- Svislá drenážní vrstva u stěny. Štěrk, nopová fólie s textilií nebo drenážní deska svede vodu ze spáry mezi stěnou a zeminou dolů k trubce. Nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu, a od zeminy ji odděluje textilie. Nopová fólie není hydroizolace.
- Obvodová drenáž. Trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm, ve spádu nejméně 0,5 %, dnem nad základovou spárou, v obsypu z kameniva. Textilie leží mezi obsypem a zeminou, trubka se do ní nebalí. Podrobně v článku Drenáž kolem novostavby.
- Plošná drenáž pod podlahou suterénu. Štěrková vrstva pod deskou, pod ní filtrační textilie, nahoře zakrytá proti zatečení betonu a napojená na odtok. Bez odtoku v ní voda zůstane stát pod deskou. K použití se musí vyjádřit statik. Štěrková vrstva silnější než 50 mm pod stavbou znamená podle ČSN 73 0601 kombinovanou ochranu proti radonu, samotná izolace nestačí.
- Čerpací šachta. Voda z drenáže samospádem neodteče, musí se přečerpat. Šachta potřebuje akumulační objem, hlavní a záložní čerpadlo, plovák, který spíná 30 cm pod nejnižším bodem drenáže, zpětnou klapku na výtlaku a pravidelnou kontrolu. Čerpadlo nesmí být jediné, co drží suterén suchý.
Co chtít po projektantovi:
- výkres drenáže s výškami dna trubky, šachtami a místem výústění;
- povolení správce kanalizace nebo vyjádření vodoprávního úřadu k vypouštění;
- čerpací šachtu s akumulací, hlavním a záložním čerpadlem, a k tomu odpověď, co se stane při výpadku proudu a kdo šachtu kontroluje;
- hydroizolaci suterénu navrženou i na stav, kdy čerpání vypadne;
- vyjádření statika k plošné drenáži a návrh ochrany proti radonu, který se štěrkovou vrstvou počítá (článek Radon na pozemku a ochrana novostavby);
- kudy voda ze svahu přitéká a kam se zachycená voda odvede, odděleně od obvodové drenáže.
Co si nechat ukázat před zásypem:
- nivelaci dna trubky, ze které si spád přepočtete pomůckou v článku o obvodové drenáži;
- textilii mezi obsypem a zeminou;
- horní okraj svislé vrstvy 150 mm pod budoucím terénem;
- textilii pod štěrkem plošné drenáže a jeho napojení na odtok;
- fotky všeho do stavebního deníku.
-
Deska na terénu, rovina: povrchové odvodnění
Dům bez podzemních místností na rovném pozemku. Nutné je povrchové odvodnění, aby voda z deště a ze střechy odtékala od domu. Jestli dům potřebuje i drenáž u základů, rozhodne projektant podle průzkumu.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
Co chtít po projektantovi: výškové kóty terénu kolem domu se spádem od domu a kam vedou svody. Má-li deska pod sebou štěrkový podsyp silnější než 50 mm, musí s ním počítat i návrh ochrany proti radonu (ČSN 73 0601).
Co si ověřit sami: Kudy při silném dešti teče voda po pozemku a od sousedů. Teče-li k domu, patří do projektu i záchyt vody nad domem.
-
Podzemní voda u suterénu: izolace proti tlakové vodě
Když podzemní voda vystoupá nad základovou spáru, drenáž se jako trvalá ochrana suterénu nenavrhuje. Suterén musí vodě odolat sám.
Metody pro váš dům:
- Hydroizolace proti tlakové vodě nebo vodonepropustná betonová konstrukce. Suterén musí vodě odolat sám, drenáž ho trvale nechrání. Druh izolace a na jakou vodu je navržená, určí projekt.
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
Co chtít po projektantovi:
- z jaké nejvyšší hladiny podzemní vody návrh vychází a že odpovídá průzkumu;
- z čeho je ochrana suterénu: povlaková hydroizolace, nebo vodonepropustná betonová konstrukce, a u betonové konstrukce i to, jak se ověří těsnost před zásypem.
Co si ověřit sami: Kudy při silném dešti teče voda po pozemku a od sousedů. Teče-li k domu, patří do projektu i záchyt vody nad domem.
-
Propustná zemina: drenáž u paty obvykle není potřeba
V propustné stejnorodé zemině nad hladinou podzemní vody voda odteče sama a drenáž u paty stěny se obvykle nenavrhuje. Rozhodne projekt podle průzkumu.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
Co chtít po projektantovi:
- na jakou vodu je navržená hydroizolace suterénu;
- jestli je zemina propustná po celé hloubce jámy i pod základy, ne jen v horních vrstvách.
Na stavbě: narazí-li firma ve výkopu na jíl nebo na vodu, odpovědi v pomůcce se mění. Projektant to má vědět hned, ještě před izolací.
Co si ověřit sami: Kudy při silném dešti teče voda po pozemku a od sousedů. Teče-li k domu, patří do projektu i záchyt vody nad domem.
-
Voda nemá kam odtéct: izolace místo drenáže
Drenáž, ze které voda nemá kam odtéct, ji drží u základů. Kde odtok není, drenáž se nenavrhuje a suterén chrání hydroizolace navržená na tlakovou vodu.
Metody pro váš dům:
- Hydroizolace proti tlakové vodě nebo vodonepropustná betonová konstrukce. Suterén musí vodě odolat sám, drenáž ho trvale nechrání. Druh izolace a na jakou vodu je navržená, určí projekt.
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
Co chtít po projektantovi:
- izolaci suterénu navrženou na tlakovou vodu, protože voda nahromaděná v zásypu jámy nemá kam odtéct;
- v technické zprávě větu, na jaké namáhání vodou je izolace navržená.
Co si ověřit sami: Kudy při silném dešti teče voda po pozemku a od sousedů. Teče-li k domu, patří do projektu i záchyt vody nad domem.
-
Suterén, odtok samospádem: svislá vrstva a obvodová drenáž
V málo propustné nebo vrstevnaté zemině se voda drží v zásypu u stěny. Svislá vrstva ji svede k trubce a obvodová drenáž ji odvede pryč. Drenáž je doplněk hydroizolace, ne její náhrada.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Svislá drenážní vrstva u stěny. Štěrk, nopová fólie s textilií nebo drenážní deska svede vodu ze spáry mezi stěnou a zeminou dolů k trubce. Nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu, a od zeminy ji odděluje textilie. Nopová fólie není hydroizolace.
- Obvodová drenáž. Trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm, ve spádu nejméně 0,5 %, dnem nad základovou spárou, v obsypu z kameniva. Textilie leží mezi obsypem a zeminou, trubka se do ní nebalí. Podrobně v článku Drenáž kolem novostavby.
Co chtít po projektantovi:
- výkres drenáže s výškami dna trubky, šachtami a místem výústění;
- povolení správce kanalizace nebo vyjádření vodoprávního úřadu k vypouštění;
- průleznou předávací šachtu o průměru nejméně 1 000 mm a zpětnou klapku na odtoku;
- na jakou vodu je navržená hydroizolace suterénu, kdyby drenáž přestala fungovat.
Co si nechat ukázat před zásypem:
- nivelaci dna trubky, ze které si spád přepočtete pomůckou v článku o obvodové drenáži;
- textilii mezi obsypem a zeminou;
- horní okraj svislé vrstvy 150 mm pod budoucím terénem;
- fotky všeho do stavebního deníku.
Co si ověřit sami: Kudy při silném dešti teče voda po pozemku a od sousedů. Teče-li k domu, patří do projektu i záchyt vody nad domem.
-
Suterén, odtok samospádem: svislá vrstva, obvodová drenáž a plošná drenáž
V málo propustné nebo vrstevnaté zemině se voda drží v zásypu u stěny. Svislá vrstva ji svede k trubce a obvodová drenáž ji odvede pryč. Voda přitéká i zespodu, proto přibývá plošná drenáž pod podlahou. Drenáž je doplněk hydroizolace, ne její náhrada.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Svislá drenážní vrstva u stěny. Štěrk, nopová fólie s textilií nebo drenážní deska svede vodu ze spáry mezi stěnou a zeminou dolů k trubce. Nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu, a od zeminy ji odděluje textilie. Nopová fólie není hydroizolace.
- Obvodová drenáž. Trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm, ve spádu nejméně 0,5 %, dnem nad základovou spárou, v obsypu z kameniva. Textilie leží mezi obsypem a zeminou, trubka se do ní nebalí. Podrobně v článku Drenáž kolem novostavby.
- Plošná drenáž pod podlahou suterénu. Štěrková vrstva pod deskou, pod ní filtrační textilie, nahoře zakrytá proti zatečení betonu a napojená na odtok. Bez odtoku v ní voda zůstane stát pod deskou. K použití se musí vyjádřit statik. Štěrková vrstva silnější než 50 mm pod stavbou znamená podle ČSN 73 0601 kombinovanou ochranu proti radonu, samotná izolace nestačí.
Co chtít po projektantovi:
- výkres drenáže s výškami dna trubky, šachtami a místem výústění;
- povolení správce kanalizace nebo vyjádření vodoprávního úřadu k vypouštění;
- průleznou předávací šachtu o průměru nejméně 1 000 mm a zpětnou klapku na odtoku;
- na jakou vodu je navržená hydroizolace suterénu, kdyby drenáž přestala fungovat;
- vyjádření statika k plošné drenáži a návrh ochrany proti radonu, který se štěrkovou vrstvou počítá (článek Radon na pozemku a ochrana novostavby).
Co si nechat ukázat před zásypem:
- nivelaci dna trubky, ze které si spád přepočtete pomůckou v článku o obvodové drenáži;
- textilii mezi obsypem a zeminou;
- horní okraj svislé vrstvy 150 mm pod budoucím terénem;
- textilii pod štěrkem plošné drenáže a jeho napojení na odtok;
- fotky všeho do stavebního deníku.
Co si ověřit sami: Kudy při silném dešti teče voda po pozemku a od sousedů. Teče-li k domu, patří do projektu i záchyt vody nad domem.
-
Suterén, kanalizace výš: svislá vrstva, obvodová drenáž a čerpací šachta
V málo propustné nebo vrstevnaté zemině se voda drží v zásypu u stěny. Svislá vrstva ji svede k trubce a obvodová drenáž ji odvede pryč. Místo odtoku je výš než nejnižší bod drenáže, proto voda odtéká přes čerpací šachtu. Drenáž je doplněk hydroizolace, ne její náhrada.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Svislá drenážní vrstva u stěny. Štěrk, nopová fólie s textilií nebo drenážní deska svede vodu ze spáry mezi stěnou a zeminou dolů k trubce. Nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu, a od zeminy ji odděluje textilie. Nopová fólie není hydroizolace.
- Obvodová drenáž. Trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm, ve spádu nejméně 0,5 %, dnem nad základovou spárou, v obsypu z kameniva. Textilie leží mezi obsypem a zeminou, trubka se do ní nebalí. Podrobně v článku Drenáž kolem novostavby.
- Čerpací šachta. Voda z drenáže samospádem neodteče, musí se přečerpat. Šachta potřebuje akumulační objem, hlavní a záložní čerpadlo, plovák, který spíná 30 cm pod nejnižším bodem drenáže, zpětnou klapku na výtlaku a pravidelnou kontrolu. Čerpadlo nesmí být jediné, co drží suterén suchý.
Co chtít po projektantovi:
- výkres drenáže s výškami dna trubky, šachtami a místem výústění;
- povolení správce kanalizace nebo vyjádření vodoprávního úřadu k vypouštění;
- čerpací šachtu s akumulací, hlavním a záložním čerpadlem, a k tomu odpověď, co se stane při výpadku proudu a kdo šachtu kontroluje;
- hydroizolaci suterénu navrženou i na stav, kdy čerpání vypadne.
Co si nechat ukázat před zásypem:
- nivelaci dna trubky, ze které si spád přepočtete pomůckou v článku o obvodové drenáži;
- textilii mezi obsypem a zeminou;
- horní okraj svislé vrstvy 150 mm pod budoucím terénem;
- fotky všeho do stavebního deníku.
Co si ověřit sami: Kudy při silném dešti teče voda po pozemku a od sousedů. Teče-li k domu, patří do projektu i záchyt vody nad domem.
-
Suterén, kanalizace výš: svislá vrstva, obvodová drenáž, plošná drenáž a čerpací šachta
V málo propustné nebo vrstevnaté zemině se voda drží v zásypu u stěny. Svislá vrstva ji svede k trubce a obvodová drenáž ji odvede pryč. Voda přitéká i zespodu, proto přibývá plošná drenáž pod podlahou. Místo odtoku je výš než nejnižší bod drenáže, proto voda odtéká přes čerpací šachtu. Drenáž je doplněk hydroizolace, ne její náhrada.
Metody pro váš dům:
- Povrchové odvodnění. Terén nebo dlažba kolem domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo do vsaku, nikdy do drenáže ani k základům, a to už během stavby. Voda ze zpevněných ploch končí ve žlábku, ne na zásypu jámy.
- Svislá drenážní vrstva u stěny. Štěrk, nopová fólie s textilií nebo drenážní deska svede vodu ze spáry mezi stěnou a zeminou dolů k trubce. Nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu, a od zeminy ji odděluje textilie. Nopová fólie není hydroizolace.
- Obvodová drenáž. Trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm, ve spádu nejméně 0,5 %, dnem nad základovou spárou, v obsypu z kameniva. Textilie leží mezi obsypem a zeminou, trubka se do ní nebalí. Podrobně v článku Drenáž kolem novostavby.
- Plošná drenáž pod podlahou suterénu. Štěrková vrstva pod deskou, pod ní filtrační textilie, nahoře zakrytá proti zatečení betonu a napojená na odtok. Bez odtoku v ní voda zůstane stát pod deskou. K použití se musí vyjádřit statik. Štěrková vrstva silnější než 50 mm pod stavbou znamená podle ČSN 73 0601 kombinovanou ochranu proti radonu, samotná izolace nestačí.
- Čerpací šachta. Voda z drenáže samospádem neodteče, musí se přečerpat. Šachta potřebuje akumulační objem, hlavní a záložní čerpadlo, plovák, který spíná 30 cm pod nejnižším bodem drenáže, zpětnou klapku na výtlaku a pravidelnou kontrolu. Čerpadlo nesmí být jediné, co drží suterén suchý.
Co chtít po projektantovi:
- výkres drenáže s výškami dna trubky, šachtami a místem výústění;
- povolení správce kanalizace nebo vyjádření vodoprávního úřadu k vypouštění;
- čerpací šachtu s akumulací, hlavním a záložním čerpadlem, a k tomu odpověď, co se stane při výpadku proudu a kdo šachtu kontroluje;
- hydroizolaci suterénu navrženou i na stav, kdy čerpání vypadne;
- vyjádření statika k plošné drenáži a návrh ochrany proti radonu, který se štěrkovou vrstvou počítá (článek Radon na pozemku a ochrana novostavby).
Co si nechat ukázat před zásypem:
- nivelaci dna trubky, ze které si spád přepočtete pomůckou v článku o obvodové drenáži;
- textilii mezi obsypem a zeminou;
- horní okraj svislé vrstvy 150 mm pod budoucím terénem;
- textilii pod štěrkem plošné drenáže a jeho napojení na odtok;
- fotky všeho do stavebního deníku.
Co si ověřit sami: Kudy při silném dešti teče voda po pozemku a od sousedů. Teče-li k domu, patří do projektu i záchyt vody nad domem.
Co pomůcka neurčí: dimenzi trubky pro konkrétní dům, rozteč drénů pod deskou, velikost čerpací šachty, polohu a hloubku záchytného drénu ani povolení k vypouštění. To určí projektant podle průzkumu, povolení dává správce kanalizace nebo vodoprávní úřad.
Voda na povrchu: spád terénu, svody a štěrkový pás
Odvodnění domu začíná na povrchu a potřebuje ho každý dům, i ten s drenáží. Terén nebo zpevněná plocha u domu má spád od domu nejméně 2 % do vzdálenosti 1 m. Na metru je to 20 mm převýšení, které se na hotovém terénu změří vodováhou a metrem.
Voda ze zpevněné plochy se nepouští na terén nad zásypem stavební jámy. Plocha končí odvodňovacím žlábkem, který vodu odvede pryč. Jinak voda z plochy vsákne do zásypu jámy a steče po stěně suterénu k základům.
Svody ze střechy vedou do kanalizace nebo vsaku. Do drenáže ani k patě zdi nepatří, a to ani během stavby, kdy se svod často provizorně ukončí kolenem u základu. Jeden svod přivede k domu vodu z celé plochy střechy, kterou odvodňuje.
Štěrkový pás u soklu
Kde u domu nemá být chodník ani dlažba, dává se pás kameniva. Funguje jen odvodněný. Publikace KUTNAR o izolacích spodní stavby ho kreslí jako pás široký 600 mm a vysoký 300 mm na nepropustném podkladu se spádem 3 % od domu k vlastní drenážní trubce.
Štěrk bez podkladu a bez trubky propustí vodu z povrchu k patě stěny. Totéž platí pro štěrk, který navazuje přímo na obsyp obvodové drenáže: déšť pak teče rovnou do rýhy u základu. Napojení na sokl popisuje článek o detailu soklu a hydroizolace.
Dům ve svahu: záchytná drenáž nad domem
U domu ve svahu přitéká voda z výše položených pozemků po povrchu a mělce pod ním. Tuhle vodu je potřeba zachytit nad domem, dřív než doteče k zásypu stavební jámy. Jinak ji musí odvést celou obvodová drenáž u paty stěny.
Na povrchu se voda zachytí sběrným žlabem, rýhou, terénním valem nebo zídkou. Mělce pod terénem ji zachytí záchytný drén vedený napříč směru, odkud voda přitéká. Obojí se vyústí mimo dům, na místo, které určí projekt.
Záchytný drén se do obvodové drenáže napojuje jen tehdy, když projekt doloží, že obvodová drenáž tu vodu pojme. Voda zachycená nad domem a puštěná kolem domu bez odtoku skončí u základů.
Hloubku záchytného drénu a jeho vzdálenost od domu určuje projekt podle tvaru svahu a vrstev zeminy z průzkumu.

Svislá drenážní vrstva: nopová fólie, deska, štěrk
Svislá drenážní vrstva leží na hydroizolaci stěny a svádí vodu ze spáry mezi domem a zeminou dolů k drenážní trubce. Od zeminy ji odděluje filtrační textilie. Vrstva je dole zavedená do štěrku nad trubkou a nahoře končí 150 mm pod terénem, aby nesbírala vodu z povrchu a z fasády.
Nad ní je hutněný málo propustný zásyp. Vrstva vytažená až k povrchu terénu přivádí k drenáži déšť. Bez trubky a odtoku dole drenážní vrstva vodu nikam neodvede, jen ji svede k patě stěny.
| Vrstva | Kdy se hodí | Na co pozor |
|---|---|---|
| Nopová fólie s nakašírovanou textilií | drenážní vrstva v jednom kroku | hloubka použití a pevnost podle technického listu |
| Nopová fólie bez textilie | ochrana izolace; drenážní funkce jen s textilií | nopy se tlačí do izolace, bez dalších opatření do hloubky 3 m |
| Tepelněizolační deska s drenážními kanálky a textilií | kde projekt chce suterén zateplit zvenku | odtok, pevnost a hloubka jen podle technického listu |
| Štěrk s filtrační textilií | kde je místo na širší rýhu | velký objem materiálu, textilie souvislá až k zemině |
| Geomříž nebo geokompozit | podle projektu | výrazně menší propustnost než nopová fólie |
Nopová fólie odvede vodu v rovině vrstvy rychleji než geomříž nebo štěrk. Štěrk je zase nejméně citlivý na hutnění zásypu.
Nopová fólie není hydroizolace
Nopová fólie chrání hydroizolaci při zásypu a vytváří mezeru, kudy steče voda a uniká vzduch. Spoje fólie nejsou těsné, ani když se slepí páskou. Hydroizolaci proto nenahrazuje, ani když technický list píše o izolaci proti vodě.
U radonu platí totéž. Podle ČSN 73 0601 se nopová fólie jako protiradonová izolace použít nesmí, důvodem je nedostatečná těsnost spojů. Norma ji připouští jako větrací vrstvu. Údaj o radonu v technickém listu fólie na tom nic nemění. Víc v článku o stavebních mýtech a v hesle nopová fólie.
Kterou stranou se nopová fólie klade
Podle výrobku. Kolují dvě protichůdná pravidla, „nopy ke zdi“ a „nopy ven“. Publikace KUTNAR rozhoduje podle toho, jestli má fólie nakašírovanou textilii:
- Fólie s nakašírovanou filtrační textilií: textilie i nopy směrem k zemině. Stejně to uvádí montážní návod jednoho z jejich výrobců.
- Fólie bez textilie: nopy k hydroizolaci. Mezi nopy a izolaci se vloží ochranná textilie, aby se nopy do izolace nezatlačily, a další textilie odděluje fólii od zeminy.
Na nechráněný asfaltový pás se nopy přímo netlačí v žádném případě. Rozhoduje technický list konkrétní fólie a výkres skladby v projektu. Když se od sebe liší, ptejte se projektanta dřív, než parta fólii přikotví.

Kam fólie sahá nahoře a jak se kotví
Záleží na tom, jakou funkci fólie na stavbě má. Drenážní vrstva končí 150 mm pod terénem a nad ní je hutněný zásyp. Fólie, která jen chrání izolaci nebo tvoří větranou mezeru, může podle technického listu končit lištou nad terénem. Kterou funkci má, musí říct projekt.
Ukončovací lišta nahoře je potřeba v obou případech, bez ní se za fólii sype zemina. Kotva nesmí projít hydroizolací pod terénem. Kde se fólie kotví a jak se drží lišta u fólie, která končí pod terénem, uvádí technický list a výkres skladby v projektu.
Hloubka a tlak zeminy
Tlak zeminy zatlačuje nopy do hydroizolace, tepelné izolace a ochranných vrstev, nejvíc při hutnění zásypu. Nopové fólie se proto bez dalších opatření doporučují do hloubky 3 m. Fólie s textilií se podle typu vyrábějí i pro větší hloubky, rozsah uvádí technický list.
Pevnost v tlaku se u nopových fólií liší podle výrobku i podle zkušební metody, proto tu jedno číslo neuvádím. Pro představu: zemina v hloubce 3 m tlačí na svislou vrstvu kolem 30 kN/m². Vodorovná vrstva pod základem nebo deskou nese zatížení od domu, podle publikace KUTNAR až 600 kN/m². Fólie, která vydrží na stěně, nemusí vydržet pod deskou.
Při hutnění se fólie chrání deskami z aglomerovaného dřeva, tuhého plastu nebo pryže. Ochrana může zůstat v zásypu, nebo se posouvá nahoru s postupem hutnění.
Drenážní desky a štěrk
Tepelněizolační desky s vlisovanými drenážními kanálky a nakašírovanou textilií spojují zateplení stěny a drenážní vrstvu. Hodí se tam, kde projekt chce suterén zateplit zvenku. Odtok, pevnost a hloubku použití přebírá projektant z technického listu konkrétní desky.
Štěrková vrstva podle technické informace výrobce Fränkische je 20 cm štěrku frakce 8/16 s filtrační textilií k zemině. Potřebuje širší rýhu a víc materiálu, na hutnění zásypu je ale nejméně citlivá.
Obvodová drenáž u paty stěny
Obvodová drenáž sbírá vodu, kterou svislá vrstva svede dolů, a vodu, která přitéká přes základovou spáru. Je to perforovaná trubka s vnitřním průměrem nejméně 100 mm na podkladu ve spádu nejméně 0,5 %, v obsypu z praného štěrku, s geotextilií mezi štěrkem a okolní zeminou, se šachtami a s odtokem.
Dno trubky leží nad základovou spárou a nejméně 0,2 m pod vodorovnou hydroizolací. Řez s rozměry je v článku o drenáži kolem novostavby, výškové měření uložené trubky v jeho části o tom, co na drenáži kontroluje technický dozor.
Drenážní trubky: kotouč, tyč, perforace
Drenážní trubka pro dům má vnitřní průměr nejméně 100 mm. Prodává se ohebná v kotouči, obvykle žlutá z PVC, nebo tuhá v tyčích. Obě fungují, když leží na podkladu ve změřeném spádu. Tyčová trubka se na stavbě snáz udrží ve správné výšce a směru.
| Trubka | Kde se používá | Na co pozor |
|---|---|---|
| Ohebná v kotouči | běžná drenáž domu; s kruhovou tuhostí SN4 podle katalogu výrobce do hloubky uložení 3 až 4 m | bez podkladu se mezi body prohne a v prohlubni stojí voda |
| Tuhá v tyčích | pro hloubky nad 2,5 m se dávají trubky s velkou pevností, nejčastěji tyčové | tuhost SN a hloubku uložení vybírá projektant podle technického listu |
| Neperforovaná | od nejnižšího bodu drenáže k výústění | napojení na šachtu a zpětnou klapku podle projektu |
Delší větev a propustnější zemina znamenají víc vody v trubce a větší průměr. Dimenzi určuje projektant, tabulky k tomu mají odborné publikace i výrobci trubek. Od hloubky 2,5 m vybírá tuhost trubky projektant podle technického listu.
Perforace podle zeminy
Drenážní trubky se liší tím, kde mají otvory. V málo propustné zemině přitéká voda pomalu a ze všech stran, otvory po celém obvodu ji pustí do trubky kudykoli. V propustné zemině vede trubka s plným dnem vodu jako žlab a otvory nahoře ji sbírají.
| Kde má trubka otvory | Zemina, pro kterou se nejčastěji používá |
|---|---|
| po celém obvodu | velmi slabě propustná |
| po obvodu, plné dno ve tvaru žlábku | slabě propustná |
| jen v horní části, spodní část plná | propustná a silně propustná |
| v horní části, ploché plné dno | propustná a silně propustná |
Plochu vtokových otvorů najdete v technickém listu trubky. Nejméně se počítá 25 cm² na metr délky, doporučuje se 70 cm². V půdě s vysokým obsahem minerálních látek se počítá s usazeninami v trubce a volí se větší průměr.

Trubka se nebalí
Existují drenážní trubky s filtračním obalem a některé katalogy doporučují geotextilii i přímo kolem trubky. U drenáže domu se trubka nebalí. Když se textilie na trubce zanese jemnými částicemi, voda se do trubky nedostane.
Filtr dělá štěrkový obsyp a geotextilie na rozhraní zeminy a štěrku, na dně a na stěnách rýhy. Tak to uvádí směrnice ČHIS 06 i montážní návod výrobce drenážních fólií: textilií se obaluje celý obsyp, ne trubka. Jak se textilie vybírá, popisuje heslo geotextilie.
Drenáž ohrožují i kořeny, do hloubky 2,5 m, nejvíc u vrb a jasanů. S tím se počítá při výsadbě kolem domu.
Šachty a co znamená ověřený systém
Bez šachet se drenáž nedá zkontrolovat ani vyčistit. Šachtou se do drenáže dívá, zavádí se jí kamera a drenáž se přes ni proplachuje tlakovou vodou. Průměr šachty se volí podle hloubky, průlezná šachta má nejméně 1 000 mm. Nejnižší šachta má kalový prostor, kde se usazuje jemná zemina.
Kde mají šachty stát a jak velké mají být, je v článku o šachtách obvodové drenáže. Na odtoku do kanalizace, toku nebo vsaku dává projekt podle potřeby zpětnou klapku. Brání zpětnému vtoku vody a vniknutí hlodavců a obojživelníků.
Plastová šachta v pojížděné ploše se podle katalogu výrobce nesmí zatížit přímo. Osazuje se s teleskopickým nástavcem nebo s roznášecím prstencem.
Ověřený systém
Ověřeným systémem se myslí trubky, tvarovky, šachty, filtrační textilie a montážní návod od jednoho výrobce, které k sobě pasují rozměrem a mají technické listy. Výrobce k nim dává podklady pro dimenzování, třeba hydraulický diagram, ze kterého projektant určí průměr trubky.
Výhoda systému je praktická: tvarovka sedí na trubku, šachta má vtoky pro daný průměr a ke každému dílu je technický list. Když se kombinují díly různých výrobců, musí projekt nebo dodavatel doložit, že k sobě rozměrem pasují.
V projektu chtějte materiály drenáže vypsané s parametry: průměr a tuhost trubky, druh perforace, průměr a typ šachet, gramáž textilie, frakce štěrku. Záměna za jiný výrobek na stavbě jen písemně a se stejnými parametry.
Plošná drenáž pod deskou a radon
Plošná drenáž je vrstva štěrku pod podlahou suterénu nebo pod základovou deskou, která odvádí vodu přitékající zespodu. Navrhuje se u podsklepeného domu, kde voda přitéká k podlaze ze zeminy nad hladinou podzemní vody. Tlakovou podzemní vodu neřeší.
K plošné drenáži se musí vyjádřit statik a v některých geologických poměrech ji použít nelze. Technická informace výrobce Fränkische uvádí skladbu odspodu:
- neporušená zemina,
- filtrační geotextilie mezi zeminou a štěrkem,
- praný štěrk frakce 8/16 v tloušťce nejméně 15 cm,
- fólie, která zabrání zatečení betonu do štěrku,
- podkladní beton nebo deska.
Voda z vrstvy odtéká do obvodové drenáže otvory o průměru 50 mm v základových pasech, nebo samostatnými drény přes šachty. Obvodová drenáž pak musí mít kapacitu na vodu od stěn i od desky. Štěrk pod deskou bez odtoku vodu drží pod domem.

Radon
Vrstva štěrku pod domem mění návrh ochrany proti radonu. Podle ČSN 73 0601 má propustný podsyp silnější než 50 mm vysokou plynopropustnost a samotná protiradonová izolace pak nestačí. Navrhuje se kombinované opatření: izolace a k ní větrací systém v podloží, nebo odvětraná větrací vrstva v podlaze. Platí to bez ohledu na radonový index pozemku.
Platí to i obráceně. Větrací vrstva pod domem, kterou projekt navrhne proti radonu, se spáduje k místu odvodnění a nesmí se zaplavit. Plošná drenáž a odvětrání podloží se proto navrhují společně. Víc v článku o radonu v novostavbě.
Čerpací šachta: když voda neodteče sama
Když kanalizace nebo vodní tok leží výš než nejnižší bod drenáže, voda samospádem neodteče a přečerpává se. Drenáž pak končí v čerpací šachtě. Ta musí mít dostatečný akumulační objem, hlavní a záložní čerpadlo a plovákový spínač, který sepne při hladině 30 cm pod nejnižším bodem drenáže.
Šachta je průlezná a má kalový prostor, výtlak do kanalizace nebo toku má zpětnou klapku. Provozuschopnost čerpadel se kontroluje pravidelně. Postup kontroly patří do pokynu k údržbě, který dostanete při předání domu.
Velikost jímky, typ čerpadel a to, na čem čerpadla poběží při výpadku proudu, má říct projekt. Obecná čísla pro rodinný dům tu neuvádím. Závisí na přítoku vody a na tom, jak dlouho suterén vydrží bez čerpání.
Dům, ve kterém suterén zůstává suchý jen díky čerpadlu, potřebuje hydroizolaci navrženou na plné namáhání vodou. Čerpání je pojistka, hlavní ochranu suterénu dělá izolace.

Kdy drenáž nepotřebujete, nepomůže nebo škodí
Kdy drenáž nepotřebujete
V homogenní propustné zemině, která sahá nejméně 1,5 m pod základovou spáru a hladina podzemní vody je níž, voda odteče sama a drenáž se obvykle nenavrhuje. Stačí povrchové odvodnění a izolace podle projektu. Rýha se štěrkem přidaná na stavbě „pro jistotu“, bez odtoku a bez šachet, vodu nesvede pryč a shromáždí ji u základu.
U hotového domu, kde už vlhne zeď nebo sklep, se nezačíná drenáží, ale hledáním zdroje vlhkosti. Postup popisuje část článku o soklu co dělat, když zeď u podlahy už vlhne.
Kdy drenáž nepomůže
Drenáž odvádí vodu, která zeminou prosakuje nebo stéká. Tlakovou podzemní vodu neodvede. Když hladina podzemní vody leží nad základovou spárou nebo do její úrovně kolísá, drenáž jako trvalé řešení nepatří. Navrhuje se hydroizolace proti tlakové vodě nebo vodonepropustná betonová konstrukce, takzvaná bílá vana.
Jak se izolace navrhuje podle namáhání vodou, popisuje článek o hydroizolaci spodní stavby z asfaltových pásů.
Drenáž se nenavrhuje ani tam, kde vodu není kam spolehlivě odvést. Drenáž bez odtoku vodu ze zásypu nasbírá a nechá ji u základů. Než se drenáž nakreslí, musí být jasné, kam voda poteče a kdo to povolí. Podmínky pro kanalizaci, vsak a tok jsou v části kam s vodou z drenáže.
Ve sprašových hlínách, neulehlých jílech a zeminách náchylných k rozbředání může odvádění vody vyplavovat jemné částice a ohrozit založení domu. Drenáž tam patří jen po posouzení specialistou na hydrogeologii. Proč na vlhkosti jílu záleží, vysvětluje článek o sedání základů a vysychání jílů.
Štěrková rýha bez trubky
Rýha vysypaná štěrkem bez trubky, někdy nazývaná francouzská drenáž, obvodovou drenáž u domu nenahradí. Důvody jsou čtyři:
- Bez trubky a šachet ji nejde proplachovat ani prohlédnout kamerou.
- Štěrk se zanáší jemnými částicemi, nejvíc už během stavby, a vyčistit ho nejde.
- Bez odtoku drží vodu u základu.
- Když sahá až k povrchu, přivádí k základu déšť.
Obvodový drén se skládá ze štěrku a trubky. Štěrk vodu vede, trubka umožňuje drén čistit a kontrolovat. Štěrková rýha s vlastní trubkou a odtokem má smysl jako odvodněný pás u soklu, popsaný výš.
Co chtít v projektu a co vidět před zásypem
Drenážní systém po zásypu zkontrolujete jen kamerou nebo výkopem. Proto se o něm rozhoduje v projektu a kontroluje se před zásypem. Projekt má obsahovat:
- Z čeho návrh vychází: průzkum s hladinou podzemní vody, jejím kolísáním a druhem zeminy.
- Roli drenáže vůči hydroizolaci: pojistka, nebo doplněk.
- Povrchové odvodnění: spády terénu a ploch od domu, žlábky, kam vedou svody.
- U domu ve svahu záchytná opatření nad domem a jejich odtok.
- Svislou drenážní vrstvu: druh, výrobek s textilií nebo bez, orientaci nopů, horní ukončení, kotvení a ochranu při hutnění.
- Výkres obvodové drenáže s výškami dna trubky, šachtami a výústěním.
- Materiály s parametry: průměr, tuhost a perforace trubky, šachty, textilie, frakce štěrku.
- U plošné drenáže vyjádření statika, odtok vrstvy a návaznost na protiradonová opatření.
- U čerpání akumulační objem, dvě čerpadla, výšku sepnutí plováku, napájení a pokyn ke kontrole.
- Kam voda odtéká a jakým dokladem je odtok povolený.
Na stavbě se před zásypem fotí každá strana domu: fólie s ukončovací lištou, textilie mezi zeminou a štěrkem, trubka na podkladu, šachty. Výšky trubky se změří nivelačním přístrojem a zapíšou do stavebního deníku. Svody během stavby nesmějí končit u základu.
Když firma tyhle doklady předá sama a projekt je úplný, máte v ruce totéž, co by pořídil dozor. Když chcete, aby drenážní systém před zásypem prošel někdo, kdo zastupuje vás, popište fázi stavby v poptávkovém dotazníku. Je to placená služba, cenu řeknu předem.
Po zásypu zůstanou z drenážního systému vidět jen poklopy šachet. Všechno ostatní dokládají fotografie a výškový protokol.
Časté otázky
Jaký drenážní systém potřebuje rodinný dům?
Podle toho, odkud k domu jde voda. Povrchové odvodnění se spádem terénu od domu a svody mimo základy potřebuje každý dům. Dům ve svahu přidává záchytná opatření nad domem, suterén v málo propustné zemině svislou drenážní vrstvu a obvodovou drenáž. Rozhoduje geologický průzkum a projekt.
Kdy drenáž kolem domu nepotřebuju?
V homogenní propustné zemině, která sahá nejméně 1,5 m pod základovou spáru a hladina podzemní vody je níž, voda odteče sama a drenáž se obvykle nenavrhuje. Dům bez suterénu v rovině na takovém podloží vystačí s povrchovým odvodněním a izolací podle projektu. Drenáž se nenavrhuje ani tam, kde z ní voda nemá kam odtéct. Rozhoduje projekt podle geologického průzkumu.
Je nopová fólie hydroizolace?
Ne. Nopová fólie chrání hydroizolaci při zásypu a vytváří mezeru, kudy steče voda. Její spoje nejsou těsné. Podle ČSN 73 0601 se nesmí použít ani jako protiradonová izolace, norma ji připouští jako větrací vrstvu. Údaj o radonu v technickém listu fólie na tom nic nemění.
Kterou stranou se klade nopová fólie?
Podle výrobku. Fólie s nakašírovanou filtrační textilií se klade textilií a nopy k zemině. Fólie bez textilie se podle publikace KUTNAR klade nopy k hydroizolaci, mezi nopy a izolaci se vloží ochranná textilie a další textilie odděluje fólii od zeminy. Na nechráněný asfaltový pás se nopy přímo netlačí.
Potřebuju drenáž pod základovou deskou?
Jen když k podlaze suterénu přitéká voda zespodu a hladina podzemní vody je pod základovou spárou. Plošná drenáž je vrstva praného štěrku 8/16 nejméně 15 cm s geotextilií pod ní a s odtokem do obvodové drenáže. Vyjádřit se k ní musí statik a počítat s ní musí návrh ochrany proti radonu, protože propustná vrstva silnější než 50 mm ho podle ČSN 73 0601 mění.
Jakou drenážní trubku vybrat, ohebnou, nebo tyčovou?
Obě s vnitřním průměrem nejméně 100 mm fungují, když leží na podkladu ve změřeném spádu. Tyčová se snáz udrží ve výšce a směru. Pro hloubky nad 2,5 m se dávají trubky s velkou pevností, nejčastěji tyčové. Tuhost a hloubku uložení určuje technický list a projekt, otvory se volí podle zeminy.
Stačí štěrková rýha bez trubky?
U domu ne. Bez trubky a šachet ji nejde proplachovat ani prohlédnout kamerou, štěrk se zanáší a bez odtoku drží vodu u základu. Obvodový drén se skládá ze štěrku a trubky: štěrk vodu vede, trubka umožňuje drén čistit a kontrolovat.
Co když drenáž nemá kam odtékat?
Pak se drenáž nenavrhuje, protože vodu ze zásypu nasbírá a nechá ji u základů. Když kanalizace nebo tok leží výš než drenáž, voda se přečerpává čerpací šachtou s hlavním a záložním čerpadlem. Když vodu není kam odvést vůbec, chrání suterén hydroizolace proti tlakové vodě nebo vodonepropustná betonová konstrukce.
Jak zachytit vodu ze svahu nad domem?
Nad domem, dřív než doteče k zásypu stavební jámy. Na povrchu sběrným žlabem, rýhou, terénním valem nebo zídkou, mělce pod terénem záchytným drénem vedeným napříč směru, odkud voda přitéká. Voda se odvádí mimo dům, do obvodové drenáže jen tehdy, když ji pojme. Hloubku a vzdálenost od domu určuje projekt.
Zdroje a normy
- KUTNAR: Izolace spodní stavby. Hydroizolační koncepce, hydroizolační konstrukce, návrh a posouzení, srpen 2020, kap. 7 Radon a kap. 8 Drenáže
- DEK, KUTNAR: Izolace spodní stavby, Skladby a detaily, únor 2009, kap. 10
- ČSN 73 0601 (2019): Ochrana staveb proti radonu z podloží
- Česká hydroizolační společnost: Směrnice ČHIS 06 Hydroizolační technika, úprava hydrofyzikálního namáhání podzemních částí staveb, drenáže, vydání říjen 2018
- DEKTRADE, Atelier DEK: Vybrané podklady pro projektování 2026, kap. 7.2 Obecné zásady pro návrh a provedení obvodové drenáže
- FRÄNKISCHE: Technická informace Systém opti-drän, Základy drenážování budov, CZ.90150/1.02.22, 12/2021
- Pipelife Czech: Drenážní systémy, katalog výrobce (vydání 2024)
- Dörken: Montážní návod rodiny fólií DELTA-TERRAXX a Technický list DELTA-TERRAXX, 03.22
Můžu se přijet podívat
Když tohle na svojí stavbě nechcete hlídat, ozvěte se. Napište mi, co se staví a v jaké je to fázi.
Napsat mi →Ozvu se obvykle do 24 hodin. Je to placená služba, cenu řeknu předem. První konzultace je nezávazná a zdarma.
Další v tématu: Hydroizolace
Štítky